ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.9.2009.1
sp. zn. 4 Nd 9/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce I. H., bytem v Opavě, Pekařská 8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 600.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 82/2008, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 82/2008 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 zaslal Nejvyššímu soudu návrh na delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř., a to přikázáním věci Městskému soudu v Brně.
V odůvodnění uvedl, že ve výše uvedené věci je k důkazu navržen spis Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 32 T 19/97, který čítá cca 2.700 stran a který byl Krajským soudem v Ostravě zaslán společně s dovoláním obžalovaného I. H. (žalobce v této věci) Nejvyššímu soudu. S ohledem na obsáhlost spisu, jež je nutný k projednání věci žalobce, a s ohledem na to, že spis byl již Nejvyššímu soudu sídlícímu v Brně zaslán, považuje soud z hlediska hospodárnosti za vhodné vést řízení v dané věci u Městského soudu v Brně.
Žalobce ani žalovaná se k návrhu nevyjádřili.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 2) a Městského soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 2 na přikázání věci Městského soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Obvodní soud pro Prahu 2 svůj návrh na delegaci Městského soudu v Brně odůvodňuje výhradně tím, že k důkazu je navržen spis Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 32 T 19/97, který je svým objemem obsáhlý, a který byl zaslán Nejvyššímu soudu ČR v Brně. Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky však tuto skutečnost není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Skutečnost, že je k důkazu navrhován spis, který se v dané fázi řízení nachází v obvodu jiného soudu, nemůže být skutečností rozhodnou pro delegaci celého řízení do obvodu tohoto soudu.
Nad rámec věci Nejvyšší soud podotýká, že předmětný spis byl dne 2. února 2009 zaslán společně s rozhodnutím o dovolání zpět Krajskému soudu v Ostravě, čímž návrh pozbývá jakéhokoli opodstatnění.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městského soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Městského soudu v Brně nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. února 2009
Předseda senátu:
JUDr. Jiří P á c a l
Vypracoval:
JUDr. Petr Š a b a t a