ECLI:CZ:NS:2009:4.ND.91.2009.1
sp. zn. 4 Nd 91/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala ve věci žalobce D. K., bytem v Olomouci, Kaštanová 3, zastoupeného Mgr. J. P., advokátkou, proti žalovanému R. K., bytem v Záhřebu na Moravě, Krompach 24, o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 18 C 63/2009, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 18 C 63/2009 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soud v Olomouci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Děčíně zaslal Nejvyššímu soudu návrh na delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř., a to přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci.
V odůvodnění uvedl, že ve výše uvedené věci žalobce podal svůj návrh na zvýšení výživného u Okresního soudu v Olomouci, kterýžto naposledy rozhodoval o výživném, a v jehož obvodu žalobce žije spolu se svou matkou, a kde také studuje. Jelikož v době zahájení řízení měl žalovaný bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu v Děčíně, Okresní soud v Olomouci svým usnesením ze dne 3. 12. 2008, č. j. 12 C 51/2008-23, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Děčíně, kterýžto navrhuje věc delegovat zpět k Okresnímu soudu v Olomouci. Uvedl, že v podání ze dne 20. 1. 2009 žalovaný uvedl, že dne 19. 12. 2008 uzavřel manželství a dne 22. 12. 2008 se přestěhoval do nového bydliště na adresu Krumpach 25, Záhřeb, na Moravě, a tato změna byla zohledněna v evidenci obyvatel. Navíc je zaměstnán v obvodu Okresního soudu v Olomouci. S ohledem na bydliště žalobce, nynější faktické bydliště žalovaného a místo výkonu jeho práce, by bylo z důvodů hospodárnosti a rychlosti věc delegovat k Okresnímu soudu v Olomouci.
Žalobce se k návrhu vyjádřil kladně. Žalovaný uvedl, že s delegací věci k Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí, jelikož k tomuto soudu stejně jako ke „Krajskému soudu v Olomouci“ nemá důvěru, a trvá na tom, aby byla věc nadále vedena u Okresního soudu v Děčíně, když návrh byl podán v době, kdy v obvodu tohoto soudu bydlel.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Děčíně) a Okresnímu soudu v Olomouci, jemuž má být věc přikázána, návrh Okresního soudu v Děčíně na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Okresní soud v Děčíně svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Olomouci odůvodňuje de facto tím, že žalobce a žalovaný mají bydliště v obvodu působnosti Krajského soudu v Ostravě. Skutečnost, že žalovaný v obvodu navrhovaného soudu pracuje není možno považovat za natolik významnou, aby dostatečně odůvodňovala průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí a delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Olomouci nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata