ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.101.2008.1
sp. zn. 4 Tz 101/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 14. ledna 2009 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněných 1) M. R. 2) M. R., 3) K. B., proti pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích ze dne 12. 5. 2008 č.j. ZT 94/2007-37, 41, 43, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocnými usneseními státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích ze dne 12. 5. 2008 č.j. ZT 94/2007-37,41,43 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §151 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněných M. R., M. R. a K. B.
Napadená usnesení se zrušují .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušená usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Litoměřicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích rozhodl dne 12. 5. 2008 podle §151 odst. 3 tr. řádu usnesením č.j. ZT 94/2007-43, že obhájci obviněné M. R. JUDr. J. R. přiznává na nákladech obhajoby odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 7.280,-Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne 20. 5. 2008, přičemž na usnesení je nesprávně vyznačena doložka právní moci dnem 29. 5. 2008. Stejnému obhájci jakožto obhájci i obviněného M. R. byla usnesením ze dne 12. 5. 2008 č.j. ZT 94/2007-41, přiznána odměna ve výši 7. 280,- Kč, a toto usnesení nabylo právní moci dne 30. 5. 2008, když na usnesení je vadně vyznačena doložka právní moci dnem 29. 5. 2008. Státní zástupce vydal téhož dne další usnesení č.j. ZT 94/2007-37, jímž dle §151 odst. 3 tr. řádu byla přiznána obhájci JUDr. J. R. ještě další odměna ve výši 7.578,- Kč jakožto obhájci obviněné K. B. I na tomto usnesení je vadně vyznačena doložka právní moci dnem 26. 5. 2008, ač rozhodnutí nabylo právní moci až dne 30. 5. 2008.
Proti všem výše označeným třem pravomocným usnesením podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněných, neboť podle jeho názoru byl těmito rozhodnutími porušen zákon v ustanovení §151 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněných M. R., M. R. a K. B.
Ministr spravedlnosti poukázal na zjištění, že všichni obvinění byli v přípravném řízení trestně stíháni pro pokus trestného činu úvěrového podvodu podle §8 odst. 1 a §250b odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, posléze byli ještě v průběhu přípravného řízení policejním orgánem upozorněni podle §160 odst. 6 tr. řádu na to, že jejich jednání bude nadále posuzováno přísněji - jako pokus trestného činu úvěrového podvodu podle §8 odst. 1 a §250b odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zákona. Tímto zpřísněním užité právní kvalifikace činu vyvstal u všech obviněných důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 3 tr. řádu. Obvinění si sami obhájce ve stanovené lhůtě nezvolili, byl jim proto všem ustanoven rozhodnutím Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 3. 2007 sp. zn. Nt 834/2007, jediný obhájce, a to JUDr. J. R.
Po skončeném vyšetřování státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích upozornil podle §176 odst. 2 tr. řádu dne 15. 6. 2007 obviněné na to, že jejich jednání hodlá nadále právně kvalifikovat jako pokus trestného činu úvěrového podvodu podle §8 odst. 1 a §250b odst. 1 tr. zákona, když u tohoto trestného činu byli obvinění ohroženi trestní sazbou trestu odnětí svobody do dvou let, a důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 3 tr. řádu tak zanikl. Současně státní zástupce obviněné upozornil, že pokud budou chtít nadále být zastupováni obhájcem, musí náklady spojené s obhajobou obhájci hradit sami. Státní zástupce poté dne 15. 6. 2007 podal na všechny obviněné podle §176 odst. 1 tr. řádu obžalobu pro pokus trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. 1 a §250b odst. 1 tr. zákona, samosoudce Okresního soudu v Litoměřicích poté vydal dne 18. 6. 2007 pod sp. zn. 5 T 112/2007, trestní příkaz, jímž při nezměněném popisu skutku a užití obžalobou navrhované právní kvalifikace uznal všechny obviněné vinnými tímto trestným činem a v sazbě §250b odst. 1 tr. zákona uložil všem obviněným trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon všem obviněným podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Trestní příkaz nabyl u obviněné R. právní moci dne 11. 7. 2007, u obviněného R. dne 26. 7. 2007 a u obviněné B. je právní moc vyznačena dne 10. 7. 2007.
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích zaslal dne 15. 6. 2007 obhájci obviněných JUDr. J. R. přípis, v němž ho upozornil na to, že důvod nutné obhajoby zanikl a vyzval ho, aby vyúčtoval náklady nutné obhajoby a toto vyúčtování zaslal Okresnímu státnímu zastupitelství v Litoměřicích.
Ministr spravedlnosti ve svém mimořádném opravném prostředku uvedl, že závěr státního zástupce o zániku důvodu nutné obhajoby byl správný, avšak nevyřešeno zůstalo, ke kterému datu došlo ke zrušení nutné obhajoby podle §39 odst. 1 tr. řádu. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že ke zrušení ustanovení obhájce nikdy nedošlo. Státní zástupce byl k rozhodování o odměně obhájce věcně nepříslušný, neboť měl rozhodovat samosoudce, jak vyplývá z ustanovení §151 odst. 3 tr. řádu.
Ministr spravedlnosti v petitu svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil namítané porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněných, dále aby podle §269 odst. 2tr. řádu zrušil napadená rozhodnutí, včetně všech rozhodnutí, která na ně obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a věc podle §270 odst. 1 tr. řádu přikázal Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §151 odst. 3 tr. řádu o výši odměny a náhradě hotových výdajů rozhodne na návrh obhájce orgán činný v trestním řízení, který vedl řízení v době, kdy obhájci povinnost obhajovat skončila, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců od podání návrhu. V řízení před soudem rozhodne předseda senátu soudu prvního stupně.
Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného spisu konstatuje, že se tímto zákonným ustanovením státní zástupce okresního státního zastupitelství důsledně neřídil.
Není pochyb o tom, že státní zástupce důvodně v souvislosti s upozorněním obviněných na okolnost, že jejich protiprávní jednání může být právně kvalifikováno přísněji dle odstavce 4 ustanovení §250b tr. zákona, upozornil obviněné také na vyvstavší důvody nutné obhajoby podle §36 odst. 3 tr. řádu, podle něhož musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, koná-li se řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let. V tomto ohledu důsledně respektoval zákon, když obviněným nejprve podle §38 odst. 1 tr. řádu určil lhůtu k tomu, aby si obhájce sami zvolili s upozorněním, že pokud v této lhůtě nebude obhájce zvolen, bude jím na dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby, neprodleně ustanoven. Poté, co uplynula stanovená lhůta pro zvolení obhájce, bylo postupováno podle §39 odst. 1 tr. řádu. Podle tohoto zákonného ustanovení obhájce se ustanoví, a pominou-li důvody nutné obhajoby, ustanovení zruší předseda senátu a v přípravném řízení soudce.
Všem obviněným byl rozhodnutím soudkyně Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 26. 3. 2007 sp. zn. Nt 834/2007, ustanoven obhájce JUDr. J. R. z AK v R. V rozhodnutí je uvedeno, že obhájce je ustanovován od data 13. 3. 2007.
Podáním obžaloby ze dne 14. 6. 2007, jež byla okresnímu soudu doručena dne 15. 6. 2007, a užitím právní kvalifikace protiprávního jednání všech obviněných dle §250b odst. 1 tr. řádu, neměl státní zástupce pochybnost o tom, že u všech obviněných zanikl důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 3 tr. řádu, neboť obvinění již byli ohroženi maximálně trestem odnětí svobody do dvou let. Věc měl tedy buďto ve stadiu přípravného řízení ještě před podáním obžaloby předložit soudci Okresního soudu v Litoměřicích k opatření vedoucímu ke zrušení ustanoveného obhájce, anebo při podání obžaloby upozornit na tuto skutečnost, přičemž zrušení opatření o ustanoveném obhájci by provedl příslušný předseda senátu, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přiděla k vyřízení. Tento postup soudu je upraven ustanovením §30 Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2002 SIS, kterou byl vydán vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění instrukce č. 15/2003 SIS.
Z ustanovení §39 odst. 1 tr. řádu tak jednoznačně plyne, že ustanovení obhájce jakož i zrušení tohoto ustanovení, pominou-li důvody, pro něž se tak stalo, činí za výše uvedených procesních podmínek soudce, k čemuž v posuzované věci nedošlo. Otázku, kdy tedy v konkrétním případě zaniklo ustanovení obhájce JUDr. J. R., je nutno vykládat v intencích ustanovení §41 odst. 5 tr. řádu. Podle tohoto ustanovení nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. Jinými slovy zmocnění obhájce trvá až do právní moci rozsudku či trestního příkazu, případně právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání či jiného pravomocného skončení trestní věci. Povinnost JUDr. J. R. obhajovat obviněnou M. R. skončila dne 11. 7. 2007, obviněného M. R. dne 26. 7. 2007 a obviněnou K. B. dne 10. 7. 2007, jak jsou vyznačeny právní moci trestního příkazu u jednotlivých obviněných.
V této souvislosti je třeba konstatovat, že právní moc trestního příkazu u obviněné K. B. je vyznačena vadně. Z poštovních doručenek, které jsou založeny ve spise, je patrno, že obviněné K. B. byl trestní příkaz do vlastních rukou doručen dne 22. 6. 2007, jejímu obhájci dne 25. 6. 2007 a státnímu zástupci dne 27. 6. 2007. Podle ustanovení §314g odst. 1 tr. řádu je možno podat proti trestnímu příkazu odpor do osmi dnů ode dne jeho doručení. Osobám, které mohou podat odvolání ve prospěch obviněného (§247 odst. 2 tr. řádu), s výjimkou státního zástupce, končí lhůta k podání opravného prostředku týmž dnem jako obviněnému. Jestliže se trestní příkaz doručuje jak obviněnému tak jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno později. Zákonnou lhůtu k podání opravného prostředku ve prospěch obviněné je nutno počítat ode dne následujícím po datu 25. 6. 2007 (§60 odst. 1 tr. řádu), tedy od data kdy byl trestní příkaz doručen obhájci JUDr. R., a lhůta k podání opravného prostředku ve prospěch obviněné tak končila dne 3. 7. 2007 včetně. Státnímu zástupci běžela samostatná osmidenní lhůta následující po dni doručení tj. 27. 6. 2007. Poslední den lhůty k podání odporu byl dne 5. 7. 2007, bylo tedy nutno právní moc rozhodnutí vyznačit datem 6. 7. 2007. V tomto směru tudíž jinak zcela oprávněná výtka ministra spravedlnosti, že právní moc rozhodnutí u této obviněné byla vyznačena vadně, a měla být vyznačena datem 3. 7. 2007, nemá v citovaném ustanovení a ve zjištěných okolnostech oporu pokud jde o stanovení přesného data.
Za takto zjištěného stavu věci Nejvyšší soud uzavírá, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích neměl obhájce JUDr. J. R. vyzývat k vyúčtování nákladů obhajoby, a pokud tak již učinil, měl zaslaná vyúčtování obhájce o nákladech obhajoby předložit k rozhodnutí věcně příslušnému orgánu, jímž byl v daném případě Okresní soud v Litoměřicích. Svým rozhodnutím učiněným podle §151 odst. 3 tr. řádu porušil zákon v neprospěch obviněných, neboť ve věci rozhodoval věcně nepříslušný orgán. Stejný závěr platí i o rozhodnutích ze dne 23. 6. 2008 sp. zn. ZT 94/2007, jímž státní zástupce podle §152 odst. 1 písm. b) tr. řádu a §155 odst 1 tr. řádu zavazoval jednotlivé obviněné k povinnosti zaplatit přiznané náklady obhájce státu.
Vzhledem k výše popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že usneseními státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích ze dne 12. 5. 2008 č.j. ZT 94/2007-37, 41, 43, byl porušen zákon v ustanovení §151 odst. 3 tr. řádu v neprospěch obviněných M. R., M. R. a K. B.
Tato usnesení byla podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušena, současně pak byla zrušena i všechna další rozhodnutí, která na tato zrušená usnesení obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Výslovně je třeba zmínit, že v důsledku tohoto výroku jsou zrušena i pravomocná usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích ze dne 23. 6. 2008 č.j. ZT 94/2007-49, stanovící povinnost obviněné K. B. nahradit podle §152 odst. 1 písm. b) a §155 odst. 1 tr. řádu České republice, zastoupené Krajským státním
zastupitelstvím v Ústí nad Labem částku 7.280,- Kč, usnesení téhož orgánu ze dne 23. 6. 2008 č.j. ZT 94/2007-50, zavazující dle stejných zákonných ustanovení obviněnou M. R. zaplatit částku 7.280,- Kč a usnesení z téhož dne č.j. ZT 94/2007-52, jímž je stanovena stejná povinnost zaplatit částku ve výši 7.280,- Kč České republice i obviněnému M. R.
Věc byla podle §270 odst. 1 tr. řádu přikázána Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, neboť jde o funkčně i místně příslušný orgán k rozhodnutí činěném dle ustanovení §151 odst. 3 tr. řádu.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. ledna 2009
JUDr. Danuše N o v o t n á
předsedkyně senátu