ECLI:CZ:NS:2009:5.TDO.368.2009.2
5 Tdo 368/2009-I.
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2009 ve věci dovolání obviněného M. S. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 5 To 17/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 54 T 21/2004, podle §31 odst. 1 tr. ř. takto:
Předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. n e n í v y l o u č e n z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 Tdo 368/2009 z důvodu uvedeného v ustanovení §30 odst. 1 tr. ř.
Odůvodnění:
Obviněný M. S. byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 10. 12. 2007, sp. zn. 54 T 21/2004, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 5 To 17/2008, uznán vinným pokusem trestného činu poškozování věřitele podle §8 odst. 1 k §256 odst. 1 písm. b), odst. 4 tr. zák. a za to byl odsouzen podle §256 odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu 4 let. Podle §59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému dále uložena přiměřená povinnost, aby v průběhu prvních šesti měsíců zkušební doby podle svých sil nahradil škodu ve výši 21.500,- Kč, způsobenou JUDr. J. D. , advokátovi se sídlem P. , D.
Obviněný M. S. dne 4. 7. 2008 podal proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. R. dovolání. Dovolacím soudem je podle §265c tr. řádu Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), u něhož je předmětná trestní věc vedena pod sp. zn. 5 Tdo 368/2009. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu byla tato věc určena k projednání a rozhodnutí do senátu č. 5 Tdo, a v rámci tohoto senátu byla přidělena předsedovi senátu prof. JUDr. P. Š. , Ph.D.
Předseda senátu prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. při studiu přiloženého trestního spisu zjistil, že původně poškozeného JUDr. J. D. zastupovala v trestním řízení jako jeho zmocněnkyně advokátka JUDr. E. Š. , což vyplývá z plné moci založené na č. l. 89 soudního spisu a dále z protokolů o hlavním líčení (viz č. l. 94 a násl., 122 a násl. atd. spisu).
Zmocněnkyně JUDr. E. Š. je bývalou manželkou předsedy senátu. Tato okolnost by za určitých podmínek mohla vzbudit pochybnost, zda prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. pro poměr ke zmocněnkyni poškozeného může nestranně rozhodovat v předmětné trestní věci ve smyslu ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu.
Předseda senátu se sám osobně necítí být vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci, neboť jeho vztah k zmocněnkyni poškozeného JUDr. J. D. advokátce JUDr. E. Š. , žádným způsobem nemůže ovlivnit jeho rozhodování, když vzájemné kontakty mezi nimi jsou již po delší dobu minimální, zejména vzhledem k tomu, že jsou více jak 6 let rozvedeni, nebydlí spolu, jejich majetkové poměry jsou vypořádány a neudržují spolu žádné bližší osobní kontakty. Je pravdou, že mají spolu syna M. Š. , který je ovšem již zletilý a nebydlí ani s jedním z rodičů ve společné domácnosti. Jejich kontakty proto nejsou na takové úrovni, aby mohly jakýmkoli způsobem zasáhnout do jeho výkonu funkce předsedy senátu Nejvyššího soudu.
Na návrh prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. posoudil tuto otázku ve smyslu §30 odst. 1 a §31 odst. 1 tr. ř. senát Nejvyššího soudu 5 Tdo, v němž má být dovolání obviněného M. S. projednáno, a dospěl k následujícím závěrům.
Z ustanovení §30 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen mimo jiné i soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.
V posuzované trestní věci je zřejmé, že předseda senátu prof. JUDr. P. Š. , Ph.D., kterému byla tato věc přidělena, je bývalým manželem zmocněnkyně původně poškozeného JUDr. J. D. JUDr. E. Š. Senát se plně ztotožnil se shora uvedeným vyjádřením předsedy senátu prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. a dospěl k závěru, že v této věci nejsou dány důvody ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. pro vyloučení jmenovaného předsedy senátu z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci, neboť s ohledem na uvedené skutečnosti nevznikají žádné pochybnosti o tom, že by měl k zmocněnkyni původně poškozeného JUDr. J. D. takový poměr, který by zakládal pochybnosti o jeho nestrannosti při rozhodování v této trestní věci. Pouhá skutečnost, že soudce či předseda senátu byl v minulosti manželem zmocněnkyně poškozeného, nemůže sama o sobě zakládat důvod pro jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení. Senát neshledal u prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. ani jiné důvody pro jeho vyloučení ve smyslu §30 tr. ř. K tomu je třeba ještě dodat, že rozhodnutí o vyloučení soudce nebo předsedy senátu z vykonávání úkonů trestního řízení podle §30 tr. ř. je průlomem do ústavně stanovené zásady vymezené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, kterým je v tomto případě trestní řád a navazující předpisy. Institut zákonného soudce je přitom důležitým prvkem právní jistoty a nic na tom nemění ani skutečnost, že v ustanoveních §30 a §31 tr. ř. je stanovena výjimka vztahující se i k vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení, která ovšem musí být v konkrétním případě vždy opřena o dostatečně závažné skutečnosti a argumenty způsobilé odůvodnit průlom do citované ústavní zásady.
Z těchto důvodů senát 5 Tdo Nejvyššího soudu rozhodl podle §31 odst. 1 tr. řádu tak, že předseda senátu Nejvyššího soudu prof. JUDr. P. Š. , Ph.D. není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 Tdo 368/2009.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. dubna 2009
Předseda senátu:
Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.