ECLI:CZ:NS:2009:6.TDO.383.2009.1
sp. zn. 6 Tdo 383/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. dubna 2009 dovolání, které podal obviněný B. N., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 5 To 430/2008, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 23/2008, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného B. N. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. 9 T 23/2008, byl obviněný B. N. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., a to na podkladě skutkového zjištění, jak je v rozhodnutí pod body 1) a 2) uvedeno. Za tento trestný čin byl podle §248 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený L. D., bytem H., Ú., odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 5 To 430/2008, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Citované usnesení odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím obhájce dovoláním, které opřel o dovolací důvod zakotvený v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Podle jeho názoru „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“.
V podání obviněný konstatoval, že odvolací soud zamítl jeho odvolání s tím, že se zcela ztotožňuje s hodnocením důkazů provedených prvostupňovým soudem. Za nesprávný označil názor odvolacího soudu, že řízení, které napadenému rozsudku předcházelo, nevykazuje podstatné vady. Nebyly totiž splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro vydání rozhodnutí, a to konkrétně ustanovení §130 odst. 1 tr. ř., které hovoří o doručování opisu rozsudku obviněnému. V této souvislosti obviněný namítl, že do dnešního dne mu nebyl rozsudek soudu prvního stupně doručen. Odkázal na tzv. dodejku na č. l. 85 spisu, z níž vyplývá, že rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. 9 T 23/2008, mu měl být doručen dne 10. 7. 2008 na adresu B., B.. Potvrzení o doručení deklaruje mjr. JUDr. I. H., velitel S. M. P. B. (přípis ze dne 14. 7. 2008), neboť na výzvu soudu byl jeho osobě rozsudek doručován prostřednictvím Policie České republiky. Obviněný upozornil, že předmětný rozsudek nikdy fakticky nepřevzal, ačkoliv důkazem o převzetí má být jeho podpis, kterým měl potvrdit převzetí zásilky. Vytkl, že podpis na tzv. dodejce zásilky, která obsahovala předmětné rozhodnutí, není jeho skutečným podpisem. To je zřejmé při porovnání podpisových vzorů na ostatních listinných dokumentech tvořících obsah spisového materiálu, jež v dovolání blíže označil. Z toho důvodu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265r odst. 7 tr. ř. doplnil dokazování znaleckým posudkem ohledně jeho tvrzení, že předmětná doručenka není podepsaná jeho osobou.
Dále obviněný uvedl, že proti rozsudku prvostupňového soudu měl v řádné lhůtě podat dne 4. 6. 2008 odvolání, a to prostřednictvím obhájkyně JUDr. B. S., které bylo na výzvu soudu jmenovanou doplněno dne 16. 7. 2008. Zdůraznil, že tato podání byla ze strany obhájkyně činěna bez jeho vědomí, což dokládá fakt, že tyto dokumenty jsou signovány pouze její osobou, nikoliv jím samotným. Namítl, že při domněnce o doručení, jež je podloženo pouze neplatnou tzv. dodejkou, by však musel toto odvolání podat dříve, než mu měl být napadený rozsudek doručen. Podle obviněného nebyla jeho osobě dána možnost se s rozsudkem městského soudu řádně seznámit, a proto nemohl využít práva podání opravného prostředku. Jednání před odvolacím soudem se obviněný nezúčastnil, jelikož mu nebylo doručeno předvolání a protože opravný prostředek sám nepodával, nemohl ve věci vznést námitky směřující do rozsudku soudu prvního stupně. Ve skutečnostech, že mu nebyl doručen rozsudek prvostupňového soudu, do kterého odvolání nepodal, neboť s tímto rozhodnutím nebyl seznámen, shledal naplnění uplatněného dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Z popsaných důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložil podle §265o odst. 1 tr. ř. výkon rozhodnutí, neboť výkonem nepodmíněného trestu odnětí svobody by mu byla způsobena nenahraditelná újma v oblasti rodinného a pracovního života.
K mimořádnému opravnému prostředku se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
Státní zástupce připomněl obviněným vznesené námitky. Uvedl, že relevantní uplatnění dovolacího důvodu zakotveného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to podle první jeho alternativy, nepřichází v dané věci v úvahu. Jde o dovolací důvod ryze procesního charakteru, tj. vztahující se k případům, kdy odvolání bylo zamítnuto či odmítnuto podle §253 tr. ř. bez věcného přezkoumání rozhodnutí. V předmětné věci však bylo odvolání obviněného, jež podala obhájkyně JUDr. B. S., odvolacím soudem projednáno a bylo o něm i rozhodnuto. Státní zástupce zdůraznil, že citovaný dovolací důvod, uplatněný podle jeho druhé alternativy, by mohl být relevantním důvodem dovolání v případě, že by v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícím byl naplněn některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V tomto směru však obviněný žádný dovolací důvod neuplatnil. Jeho námitky ve vztahu k předchozímu řízení ani žádnému z dovolacích důvodů neodpovídají.
Závěrem vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Pro případ, že by dovolací soud hodlal učinit jiné rozhodnutí, vyslovil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
Protože dovolání je možné podat pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který lze aplikovat v případě, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. patří mezi procesní dovolací důvody. Jeho smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá předně na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Podstata uvedeného dovolacího důvodu spočívá v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, avšak namísto toho v případě odvolání opravný prostředek zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. (bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již výslovně vzala zpět) nebo odmítl podle §253 odst. 3 tr. ř. (pro nedostatek náležitosti obsahu odvolání), aniž by však pro takový postup byly splněny procesní podmínky.
U obviněného však o takový případ nejde, neboť Krajský soud v Brně jako soud druhého stupně konal odvolací řízení a o řádném opravném prostředku – odvolání rozhodl ve veřejném zasedání a po provedeném přezkumu podle hledisek stanovených zákonem (§254 tr. ř.). Za této situace lze dovolací důvod podle §265b odst. l písm. l) tr. ř. uplatnit, byl-li v řízení předcházejícím rozhodnutí o řádném opravném prostředku dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V tomto směru však obviněný žádný dovolací důvod neuplatnil.
Podstatou dovolacích námitek obviněného je předně tvrzení, že rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2008, sp. zn. 9 T 23/2008, který byl jeho osobě doručován prostřednictví Policie České republiky, jejíž příslušný orgán doručení potvrdil (č. l. 93 spisu), mu nebyl doručen. Vytýká, že podpis na tzv. dodejce (č. l. 85 spisu) není jeho. Dále namítá, že proti rozhodnutí soudu prvního stupně podala jeho tehdejší obhájkyně odvolání, avšak bez souhlasu jeho osoby. Uvádí, že mu nebyla dána možnost se s rozsudkem prvostupňového soudu seznámit, a proto nemohl využít práva odvolání. Podle názoru Nejvyššího soudu tyto námitky obsahově nenaplňují obviněným deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a ani žádný jiný v zákoně taxativně zakotvený důvod dovolání. Ve vytýkaném směru proto nelze napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející přezkoumávat.
K tvrzení obviněného, že k veřejnému zasedání o odvolání nebyl předvolán, takže o něm nevěděl a neúčastnil se ho, lze poznamenat, že Krajský soud v Brně jeho osobu k odvolacímu řízení nepředvolával, ale pouze o něm vyrozumíval podle §233 odst. 1 tr. ř. (č. l. 97 spisu). Trestní řád nestanoví pro takový úkon doručování do vlastních rukou, které je zakotveno v ustanovení §64 tr. ř., a jelikož předsedkyně senátu odvolacího soudu podle §64 odst. 1 písm. c) tr. ř. nenařídila, že bude vyrozumění o konání veřejného zasedání o odvolání doručováno do vlastních rukou, bylo ve smyslu znění §63 odst. 1 tr. ř. užito pro doručování přiměřeně předpisů pro doručování fyzickým osobám platných v občanském soudním řízení. V daném případě bylo obviněnému vyrozumění o konání veřejného zasedání o odvolání nařízeného na den 13. 8. 2008 doručováno prostřednictvím pošty, a to na adresu, kterou uvedl pro účely doručování (§63 odst. 2 tr. ř.). Jelikož pracovnicí pošty zde nebyl dne 28. 7. 2008 zastižen, byla zásilka téhož dne uložena a obviněnému bylo zanecháno oznámení, kde si ji může vyzvednout. Protože doručovanou písemnost obviněný v následné úložní lhůtě tří dnů nevyzvedl, byla soudu vrácena (vše na č. l. 98 spisu). Zmíněný postup odpovídal ustanovením §46 odst. 1 věty první, §46 odst. 3 věty druhé a §50c o. s. ř. Z ustanovení §50c odst. 4 první část věty o. s. ř. přitom vyplývá, že nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o doručení nedozvěděl.
Z popsaného stručného výkladu je zjevné, že u obviněného nastala zákonná fikce doručení vyrozumění o konání veřejného zasedání o odvolání dne 31. 7. 2008. Jelikož byla splněna i pětidenní lhůta na přípravu u jeho osoby na toto řízení (§233 odst. 2 věta první tr. ř.), bylo možno konat veřejné zasedání o odvolání v nepřítomnosti obviněného, jak o tom dne 13. 8. 2008 Krajský soud v Brně usnesením rozhodl (č. l. 100 spisu).
Lze připomenout, že každý dovolatel musí nejen v souladu s ustanovením §265f odst. 1 věty první tr. ř. v mimořádném opravném prostředku odkázat na ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2 tr. ř., o něž se dovolání opírá, ale i obsah konkrétně uvedených námitek, tvrzení a právních názorů musí věcně odpovídat uplatněnému dovolacímu důvodu, jak je vymezen v příslušném zákonném ustanovení. Z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé jeho ustanovení, ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako dovolací důvody nepřipouští. Tak je tomu i v této trestní věci.
Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř., přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud nerozhodoval o podnětu obviněného na odklad výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, neboť takový návrh mohl podat pouze předseda senátu soudu prvního stupně (§265h odst. 3 tr. ř.), který jej ale neučinil. Současně nebyl ve věci shledán důvod k postupu podle §265o odst. 1 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 28. dubna 2009
Předseda senátu:
JUDr. Jiří H o r á k