ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.1387.2009.3
sp. zn. 7 Tdo 1387/2009-II
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 25. 11. 2009 o dovolání obviněného P. S. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2009, sp. zn. 8 To 61/2009, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci pod sp. zn. 56 T 1/2009, takto:
Podle §2651 odst. 4 tr. ř. se obviněný P. S. bere do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Odůvodnění:
Obviněný P. S. vykonává trest odnětí svobody, který mu byl ve věci Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci sp. zn. 56 T 1/2009 uložen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 7. 2009, sp. zn. 8 To 61/2009. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 7 Tdo 1387/2009-I, byl tento rozsudek z podnětu dovolání obviněného zrušen s tím, že věc byla vrácena Vrchnímu soudu v Praze, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. U obviněného tak odpadl podklad pro další výkon trestu.
Za tohoto stavu bylo nutné, aby Nejvyšší soud rozhodl o vazbě obviněného (§2651 odst. 4 tr. ř.).
Nejvyšší soud shledal, že v nynějším stadiu řízení je na straně obviněného dán důvod vazby podle §67 písm. c) tr. ř.
Obviněný je stíhán pro fyzické napadení a zranění své přítelkyně poškozené H. V. Skutek byl posouzen v obžalobě a v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako pokus trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák., §219 odst. 1 tr. zák. a v rozsudku Vrchního soudu v Praze jako trestný čin ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. Po zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze, ke kterému došlo z podnětu dovolání obviněného, již nepřichází v úvahu původní právní kvalifikace skutku jako pokusu trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák., §219 odst. 1 tr. zák. V dalším řízení lze v závislosti na jeho výsledcích očekávat právní posouzení skutku při dosavadních zjištěních v krajním případě jako pokusu trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 tr. zák., §222 odst. 1 tr. zák. Přesto nelze pominout, že jednání, které je obviněnému kladeno za vinu, směřovalo proti osobě, s níž je obviněný v užším vztahu. Tento vztah však je evidentně komplikován přetrvávajícími vzájemnými rozpory. Z toho vyplývá obava, že při pobytu na svobodě by obviněný mohl ve fyzických útocích proti poškozené pokračovat. Reálnost této obavy je zesilována zjištěním, že obviněný je osobou s výraznějším sklonem k násilnému jednání, jak o tom svědčí jeho nedávné odsouzení pro trestný čin útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák., trestný čin týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle §215a odst. 1 tr. zák. a trestný čin týrání svěřené osoby podle §215 odst. 1 tr. zák. Jednání, které je nyní obviněnému kladeno za vinu, se měl dopustit dne 7. 4. 2008, tedy v průběhu zkušební doby stanovené rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 15. 3. 2007, sp. zn. 5 T 295/2005, v souvislosti s uložením podmíněného trestu odnětí svobody za uvedené trestné činy.
Pro úplnost je třeba dodat, že výsledky dosavadního řízení nasvědčují tomu, že skutek kladený obviněnému za vinu se stal, má znaky trestného činu a spáchal ho obviněný. Osoba obviněného spolu s povahou a závažností činu vylučují, že by účelu vazby mohlo být dosaženo jiným opatřením.
Proto Nejvyšší soud rozhodl vzít obviněného do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. listopadu 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec