Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.04.2009, sp. zn. 7 Tdo 409/2009 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.409.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.409.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 409/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. dubna 2009 o dovolání obviněné I. Č., nyní Ch. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 3 To 398/2008, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 5 T 252/2007, takto: Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 19. 5. 2008, sp. zn. 5 T 252/2007, byla obviněná I. Č., nyní Ch., uznána vinnou trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. a byla podle §247 odst. 2 tr. zák. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit poškozeným S., s. r. o., se sídlem B., M., škodu ve výši 128.956 Kč, A. G. škodu ve výši 4.796 Kč, a Ing. J. Č. škodu ve výši 38.542 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byli poškození S., s. r. o., se sídlem B., M., A. G. a Ing. J. Č. odkázáni se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 3 To 398/2008, podle §258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o náhradě škody ohledně poškozené společnosti S., s. r. o., se sídlem B., M., a poškozené A. G. Podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněné povinnost nahradit poškozené společnosti S., s. r. o., se sídlem B., M., škodu ve výši 43.500 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená společnost S., s. r. o., se sídlem B., M., odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená A. G. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti tomuto rozsudku podala obviněná I. Č. prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná namítla, že soudy obou stupňů dospěly k nesprávným právním závěrům, které nemají oporu ve skutkovém stavu a současně jsou v rozporu s objektivní skutečností. Obecné soudy podle ní neučinily správná a úplná skutková zjištění. Poukázala zejména na postup soudu prvního stupně, který údajně odepřel provedení dostupných a navržených důkazů ve věci, a ani soud druhého stupně tuto vadu nezhojil. Obviněná v dovolání analyzuje celou řadu skutečností, které podle ní dokazují, že se ve skutečnosti snažila pouze zajistit majetek ve společném jmění manželů pro účely jeho vypořádání s bývalým manželem a poškozeným Ing. J. Č. Soudy podle jejího názoru nerespektovaly nutnost prokázat, kdo je vlastníkem zajištěných věcí, což je zásadní pro otázku trestní odpovědnosti obviněné, přičemž posouzení, zda dotčené věci jsou nebo nejsou předmětem společného jmění manželů, bylo podle ní řešeno odhadem. Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek a věc přikázal k novému projednání. Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že obviněná uplatnila výjimečný důvod, který podle ustálené judikatury umožňuje zásah do skutkového stavu věci, jímž je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Podle nejvyšší státní zástupkyně lze přisvědčit námitkám obviněné, že nebyla vyvrácena její obhajoba o tom, že ke svému jednání byla vedena obavami o zúžení rozsahu společného jmění manželů. Nelze spolehlivě vyvrátit ani tu část obhajoby obviněné, podle níž (byť tyto věci pro ni cizí) odňala z dispozice svého manžela a že se tak mělo stát pouze na dobu do vypořádání jejich společného jmění, tedy na přechodnou dobu, po jejímž uplynutí je hodlala vrátit v části, náležející do výlučného vlastnictví bývalého spoluvlastníka v rámci zrušeného a vypořádaného společného jmění manželů. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně je zřejmé, že za daného důkazního stavu věci nebylo možno postavit na jisto, zda lze uvažovat o naplnění znaku přisvojení si cizí věci ve smyslu skutkové podstaty trestného činu krádeže dle §247 tr. zák. Z těchto důvodů nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky shledal dovolání obviněné I. Č. důvodným a aby podle §265k odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že se napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí jemu předcházející v celém rozsahu zrušují a aby podle §265k odst. 1 tr. ř. (správně má být podle §265l odst. 1 tr. ř.) věc přikázal Městskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně navrhla, aby o dovolání rozhodl v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací předně zjistil, že dovolání obviněné I. Č., nyní Ch., je přípustné v souladu s ustanovením §265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně. Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z §265e odst. 3 tr. ř. vyplývá, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné. V souladu s §59 odst. 1 tr. ř. se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Elektronickým podpisem se rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě, přičemž datovou zprávou jsou elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou. Pro podání učiněná v rámci trestního řízení se mohou za účelem elektronického podpisu používat pouze zaručené elektronické podpisy a kvalifikované certifikáty vydávané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb. Podle §59 odst. 2 tr. ř. ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. Údaj o takovém poskytovateli nebo přímo certifikát, je tedy ten, kdo činí podání elektronicky, povinen připojit k podání (§59 odst. 2 tr. ř.). Datová zpráva je podepsána, pokud je opatřena elektronickým podpisem. Bylo-li určité podání učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění uvedených podmínek, tj. podáno bez elektronického podpisu, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tj. ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání (např. opravný prostředek) bylo učiněno v určité lhůtě, pak uvedený nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě (srov. č. 58/2007 Sb. rozh. tr.). Podle §60 odst. 2 tr. ř. platí, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. Z obsahu trestního spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 5 T 252/2007, vyplývá, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 3 To 398/2008, byl doručen obviněné i jejímu obhájci dne 21. 11. 2008 (viz. č. l. 359 verte a č. l. 379 spisu). Tímto dnem začala běžet dvouměsíční lhůta pro podání dovolání. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 3 To 398/2008, byl zřejmě z důvodu ztráty dodejky doručen obviněné dvakrát. Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne prvního doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obviněné, bylo na žádost předsedy senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 2 tr. ř. provedeno Městským soudem v Brně šetření o tom, kdy byl uvedený rozsudek skutečně doručen obviněné. Šetřením bylo zjištěno, že rozsudek byl obviněné doručen dne 21. 11. 2008 (srov. č. l. 379 spisu), což obviněná také uvedla ve svém dovolání ze dne 21. 1. 2009. Obhájci obviněné byl rozsudek doručen také dne 21. 11. 2008. Lhůta pro podání dovolání proto uplynula ve středu dne 21. 1. 2009 (§265e odst. 1, 2 tr. ř., §60 odst. 2 tr. ř.). Dne 21. 1. 2009 bylo doručeno Městskému soudu v Brně dovolání obviněné v elektronické podobě, které nemá účinky řádného podání podle §59 odst. 1 tr. ř., neboť nesplňuje náležitosti dané zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, což vyplývá ze záznamu elektronické podatelny Městského soudu v Brně na č. l. 363 spisu, z něhož je patrno, že podání není elektronicky podepsáno. Nedostatky elektronického podání je možno odstranit pouze ve lhůtě pro podání dovolání, v tomto případě do půlnoci dne 21. 1. 2009, což se nestalo. Nejvyšší soud shledal, že písemné a řádně podepsané vyhotovení dovolání obviněné I. Č., nyní Ch., bylo podáno písemnou formou osobně u Městského soudu v Brně dne 22. 1. 2009, tedy až po uplynutí lhůty dvou měsíců stanovené v §265e odst. 1, 2 tr. ř. Nejvyšší soud proto dovolání obviněné I. Č., nyní Ch., podané dne 22. 1. 2009 proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 3 To 398/2008, odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., neboť bylo podáno opožděně. Rozhodnutí o dovolání učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. dubna 2009 Předseda senátu: JUDr. Jindřich Urbánek

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/22/2009
Spisová značka:7 Tdo 409/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.409.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08