ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.546.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 546/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 20. května 2009 v Brně v neveřejném zasedání o dovolání obviněného Z. S. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 4 To 7/2009, který rozhodoval jako soud druhého stupně ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 Nt 1111/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. 30 Nt 1111/2008, podle §283 písm. d) tr. ř. zamítl návrh obviněného Z. S. na povolení obnovy řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 36 T 5/2003.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 4 To 7/2009, stížnost obviněného podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.
Proti usnesení soudu druhého i prvního stupně podal obviněný prostřednictvím obhájkyně dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domnívá se, že soudy obou stupňů nesprávně právně posoudily skutečnost, že vyšly najevo skutečnosti a důkazy, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy dříve známými odůvodnit jiné rozhodnutí o vině a trestu. Obviněný je přesvědčen, že v návrhu na povolení obnovy řízení navrhované důkazy a skutečnosti (opětovné výslechy svědků – K. F. a O. V., provedení rekonstrukce na místě činu, znalecký posudek na osobu L. O.) lze považovat za nové skutečnosti podle §278 odst. 1 tr. ř., jimiž mělo být prokázáno, že jeho jednání není trestným činem, resp. že se trestného činu podle §222 odst. 1, 3 tr. zák. nedopustil. V zamítavých rozhodnutích obou soudů tedy obviněný spatřuje nesprávné právní posouzení věci.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadená usnesení obou soudů a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí nebo aby Nejvyšší soud ve věci sám rozhodl.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v §265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Jsou jimi:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Usnesením Krajského soudu v Ostravě byl podle §283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh obviněného na povolení obnovy řízení. Jde o takové rozhodnutí, které nelze podřadit pod žádný z typů rozhodnutí, jak jsou uvedeny v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. Z toho důvodu ani usnesení Vrchního soudu v Olomouci není rozhodnutím uvedeným v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Napadené usnesení tudíž není rozhodnutím ve věci samé, a není tak proti němu přípustné dovolání podle §265a odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2002 sp. zn. 3 Tdo 438/2002, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, číslo sešitu 7 – 8/2003).
S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť není přípustné, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.
Za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. května 2009
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš