Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 04.02.2009, sp. zn. 7 Tdo 87/2009 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.87.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.87.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 87/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 2. 2009 o dovolání obviněného L. P. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 11 To 398/2008, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 16 T 130/2008 takto: Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného L. P. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 16 T 130/2008, byl obviněný L. P. uznán vinným dvěma trestnými činy zanedbání povinné výživy podle §213 odst. l tr. zák. Podle zjištění Okresního soudu v Trutnově obviněný spáchal oba trestné činy v podstatě tím, že neplatil výživné na svého nezletilého syna L. O. , přičemž prvního trestného činu se dopustil v době od 1. 12. 2004 do 19. 3. 2006 (bod 1 rozsudku) a druhého trestného činu se dopustil v době od 10. 12. 2006 do 29. 2. 2008 (bod 2 rozsudku). Za první trestný čin a dále za trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. l tr. zák., jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 11 T 172/2006, byl obviněný odsouzen podle §213 odst. l tr. zák., §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jedenáct měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, přičemž byl zrušen výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v Náchodě a další obsahově navazující rozhodnutí. Ohledně druhého trestného činu bylo podle §37 tr. zák. upuštěno od uložení souhrnného trestu ve vztahu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 3. 2007, sp. zn. 1 T 61/2007. Odvolání obviněného, podané proti výroku o uložení souhrnného trestu, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. 11 To 398/2008, podle §256 tr. ř. zamítnuto. Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadl v celém rozsahu s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že pokud jde o první trestný čin (bod 1 rozsudku), měl mu být souhrnný trest správně uložen ve vztahu k jinému rozsudku, a to ve vztahu k rozsudku ve věci Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2 T 216/2003. Obviněný se v tomto ohledu opíral o skutečnost, že v době rozhodování soudů vykonával trest uložený v této věci Okresního soudu v Jičíně. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je zjevně neopodstatněné. Souhrnný trest je vedle úhrnného trestu zvláštním způsobem ukládání trestu za více trestných činů. Základní podmínkou pro uložení souhrnného trestu je to, že mezi dvěma či více trestnými činy je vztah souběhu. Úhrnný trest podle §35 odst. l tr. zák. je ukládán za sbíhající se trestné činy, jimiž byl pachatel ve společném řízení uznán vinným týmž (jediným) rozsudkem. Souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. je ukládán za sbíhající se trestné činy, pokud za některý nebo některé z nich byl pachatel mezitím již v jiném řízení odsouzen. Úhrnný trest i souhrnný trest se ukládají podle týchž zásad, které jsou uvedeny v §35 odst. l tr. zák., a to z toho důvodu, aby nedocházelo k rozdílům v ukládání trestu za sbíhající se trestné činy jen proto, že se o nich nevedlo společné řízení, ale dvě či více samostatných řízení. Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v §35 odst. l tr. zák., když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin, a spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Pro úplnost je třeba dodat, že mezi dvěma či více trestnými činy je vztah souběhu za předpokladu, že mezi spácháním časově prvního trestného činu a spácháním časově posledního trestného činu nebyl vyhlášen žádný odsuzující rozsudek. Tím je míněn nejen odsuzující rozsudek ohledně některého z posuzovaných trestných činů, ale i případný odsuzující rozsudek ohledně jakéhokoli jiného trestného činu téhož pachatele. Otázka správnosti uložení souhrnného trestu je primárně otázkou správnosti právního posouzení skutku z toho hlediska, zda je k jinému skutku v poměru souběhu. Proto námitky týkající se otázky, ve vztahu ke kterému rozsudku měl být uložen souhrnný trest, spadají pod dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., jímž je nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Aplikují-li se zásady, které byly vyloženy v předcházejících částech tohoto usnesení, na posuzovaný případ, je evidentní, že názor obviněného vyjádřený v dovolání nemůže obstát. Rozsudek ve věci Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2 T 216/2003 byl vyhlášen dne 8. 1. 2004. Trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. l tr. zák. uvedený v bodě 1 rozsudku Okresního soudu v Trutnově byl spáchán skutkem, jehož podstatou bylo neplacení výživného v době od 1. 12. 2004 do 19. 3. 2006. Obviněný tedy spáchal tento skutek až po vyhlášení rozsudku Okresního soudu v Jičíně. Z toho je jasné, že mezi trestným činem, jímž byl obviněný uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Jičíně, a trestným činem uvedeným v bodě 1 rozsudku Okresního soudu v Trutnově nebyl vztah souběhu, nýbrž vztah recidivy. Proto je vyloučeno, aby za oba uvedené trestné činy byl uložen souhrnný trest. Okolnost, že v době rozhodování soudů prvního a druhého stupně obviněný vykonával trest uložený ve věci Okresního soudu v Jičíně, nemá z hlediska podmínek stanovených v §35 odst. 2 tr.zák. pro uložení souhrnného trestu žádný význam. Nejde-li o souběh trestných činů, je ukládání trestu pachateli, který dosud nevykonal trest uložený dřívějším rozsudkem limitováno ustanovením §36 tr. zák. V dané věci se však nejedná o případ, v němž by aplikace tohoto ustanovení vůbec přicházela v úvahu. Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. února 2009 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/04/2009
Spisová značka:7 Tdo 87/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.87.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§35 odst. 1, 2 tr. zák.
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-08