ECLI:CZ:NS:2009:7.TDO.950.2009.1
sp. zn. 7 Tdo 950/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. srpna 2009 o dovolání obviněného M. P. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. 7 To 74/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 209/2008, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. P. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 11 T 209/2008, byl obviněný M. P. uznán vinným pokusem trestného činu znásilnění podle §8 odst. 1 tr. zák. k §241 odst. 1 tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §241 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu třiceti měsíců. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. 7 To 74/2009, podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání, které má obsahové náležitosti dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř. Obviněný opřel dovolání o důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a namítl, že v řízení před soudy obou stupňů byly porušeny základní procení podmínky stanovené zákonem pro rozhodování soudu, zejména došlo k porušení zásady zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti podle §2 odst. 5 tr. ř. a zásady volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., přičemž porušení těchto základních zásad trestního řízení vedlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku. Námitky konkretizoval tím, že poškozenou L. B. nenutil k pohlavnímu styku, poukázal na to, že tato poškozená svoji výpověď měnila a namítl nesprávnost závěru soudu prvního stupně, že výpověď poškozené L. B. je pravdivá, že přímým důkazem, který její výpověď podporuje, je výpověď jejího otce svědka L. B. a dále svědka Z. Č., neboť průběh událostí nebyl tak jednoznačný, jak jej interpretoval soud prvního stupně, přičemž ani soud odvolací tyto rozpory nijak neodstranil. Podle obviněného bylo v řízení před soudy obou stupňů postiženo vadami spočívajícími v porušení základních zásad trestního řízení, které následně vedly k neúplnému a nesprávnému zjištění skutkového stavu věci, což vedlo k nesprávnému právnímu posouzení věci.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. 7 To 74/2009, zrušil i rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. 12. 2009, sp. zn. 11 T 209/2008, a aby poté věc přikázal Městskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný uplatnil pouze skutkové námitky, které nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, aby rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Pro případ odlišného stanoviska dovolacího soudu souhlasila podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř., aby i jiné rozhodnutí bylo učiněno v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle §2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.
Obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky jej svým zaměřením a obsahem nenaplnily. Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti nim, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Obviněný v rámci dovolání uplatnil pouze skutkové námitky, které směřují proti způsobu hodnocení provedených důkazů a proti rozsahu dokazování. Obviněný se tím však domáhá, aby byly odlišným způsobem hodnoceny provedené důkazy a v návaznosti na to i jinak posouzen skutek, jimž byl uznán vinným. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).
Protože uplatněné námitky obviněného M. P. nenaplňují důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle §265b tr. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2009
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek