ECLI:CZ:NS:2009:8.TD.61.2009.1
sp. zn. 8 Td 61/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. listopadu 2009 v trestní věci obviněné mladistvé „kopretiny“*), a spoluobviněných J. V., a P. Š., vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 59/2009, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněné mladistvé „kopretiny“ příslušný Okresní soud v Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, soudu pro mládež, byla Okresním státním zastupitelstvím v Českých Budějovicích podána obžaloba na obviněnou mladistvou „kopretinu“ (dále jen „mladistvou“) pro pokus provinění ublížení na zdraví podle §8 odst. 1, §222 odst. 1 tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., jehož se měla dopustit společně s dospělými spolupachateli obviněnými J. V., a P. Š., tím, že dne 7. 2. 2009 v době od 17.50 hodin do 18.00 hodin v Č. B. vylákali prostřednictvím telefonního hovoru uskutečněného mladistvou „kopretinou“ Z. N., na parkoviště u obchodního domu P. se záměrem jeho fyzického napadení, kam se všichni obvinění dostavili současně, když obviněný J. V. byl ozbrojen dřevěnou tyčí o délce 50 cm a průměru 4 cm, zde jej obvinění J. V. a P. Š. fyzicky napadli tak, že obviněný J. V. ho udeřil dřevěnou tyčí do pravého kolena a strhl jej k zemi, kde mu oba obvinění zasazovali údery otevřenou dlaní a pěstí do obličeje, hlavy a ostatních částí těla, kopali do něj, když obviněný J. V. poškozeného udeřil ještě několikrát dřevěnou tyčí v době, kdy poškozený ležel na zemi, přičemž svého jednání zanechali teprve poté, co k tomu byli vyzváni kolemjdoucím M. S., když takovým jednáním způsobili Z. N. podkožní krevní výron na hlavě v levé temenní krajině, podkožní krevní výron na levé paži vzadu, podkožní krevní výron na pravém stehně vzadu, otok a oděrky těsně nad pravým kolenem a podvrtnutí s nitrokloubním krevním výronem pravého kolenního kloubu, když takovéto zranění si vyžádalo obvyklou délku léčení kolem dvou až tří týdnů.
Okresní soud v Českých Budějovicích o této obžalobě rozhodl usnesením ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 2 Tm 59/2009, tak, že podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů, ve znění dalších změn (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) dále jen „zák. č. 218/2003 Sb.“ Krajskému soudu v Českých Budějovicích, soudu pro mládež, tuto trestní věc předložil k rozhodnutí o příslušnosti, protože není soudem místně příslušným a za takový soud považoval Okresní soud v Jindřichově Hradci, kde má mladistvá „kopretina“ trvalé bydliště.
Krajský soud v Českých Budějovicích, soud pro mládež, usnesením ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. 3 Ntm 55/2009, z podnětu shora uvedeného usnesení rozhodl tak, že se podle §24 odst. 1 věta třetí tr. ř. věc mladistvé a spoluobviněných J. V. a P. Š. vedená u Okresního soudu v Českých Budějovicích, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 59/2009, pro provinění a trestné činy ublížení na zdraví §222 odst. 1 tr. zák. ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., postupuje k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu soudu. Podle odůvodnění tohoto usnesení Krajský soud v Českých Budějovicích, soud pro mládež, akceptoval názor Okresního soudu v Českých Budějovicích o tom, že tento soud jako soud pro mládež není soudem místně příslušným k projednání trestní věci mladistvé a potažmo i jejích spolupachatelů, ohledně nichž se toto řízení v rámci společného řízení rovněž vede. Na rozdíl od okresního soudu, na základě vlastního šetření, z něhož vyplynulo, že mladistvá se nadále zdržuje u svého přítele na adrese R., U Š., na okrese K., považoval za příslušný Okresní soud v Karviné. Sám však o místní příslušnosti tohoto soudu nemohl rozhodnout, neboť není tomuto soudu a soudu, který mu věc k rozhodnutí o místní příslušnosti předložil, společně nadřízeným soudem, kterým je Nejvyšší soud v Brně, jemuž tento spor o příslušnosti postoupil.
Nejvyšší soud jako soud pro mládež, jemuž byla tato věc předložena, v souladu s ustanovením §24 odst. 1 tr. ř. shledal, že v posuzovaném případě jde o řízení v trestních věcech mladistvých, které podle §291 tr. ř. upravuje zvláštní zákon. Pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, postupuje se podle trestního řádu. Zvláštním zákonem pro řízení v trestních věcech mladistvých je zákon č. 218/2003 Sb., který neobsahuje ustanovení upravující rozhodnutí o příslušnosti soudu. Proto je třeba postupovat podle obecné úpravy §24 tr. ř. podle níž, vzniknou-li pochybnosti o příslušnosti soudu, rozhoduje o tom, který soud je příslušný k projednání věci, soud, jenž je nejblíže společně nadřízen soudu, u něhož byla podána obžaloba, a soudu, který má být příslušný podle rozhodnutí o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti. Přitom je vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti, v případě mladistvých zakotvenými v ustanovení §37 a §39 zák. č. 218/2003 Sb.
Podle §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje. Podle §37 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb. platí, že nelze-li žádné takové místo zjistit, nebo jsou-li mimo území České republiky, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu bylo provinění spácháno; jestliže nelze místo činu zjistit, koná řízení soud pro mládež, v jehož obvodu vyšel čin najevo.
Uvedené tři skupiny hledisek, podle nichž se určuje místní příslušnost, jsou ve vzájemném poměru subsidiarity, a to v tom pořadí, v jakém jsou uvedeny v ustanovení §37 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Příslušnost určená podle místa, kde má mladistvý stálé bydliště, nebo kde se zdržuje nebo pracuje (tzv. forum loci) je prvotní, má přednost před příslušností, která byla určena ostatními hledisky.
Ze smyslu ustanovení §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. rovněž plyne, že právě hledisko stálého bydliště zaručuje, že mladistvý je k tomuto místu vázán, a právě tato určitá fixace ke konkrétnímu místu, může být garantem trvalosti a stability pobytu mladistvého, což jsou okolnosti důležité nejenom pro řádné zjištění a ověření poměrů mladistvého, ale též pro možnost co nejlepšího zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, event. s jeho rodinou či blízkými osobami a lze tak zajistit možnost účinného působení na takovou osobu i po skončení řízení. Jenom propojením těchto, ale i dalších způsobů, jimiž lze na mladistvého působit, lze docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§1 zák. č. 218/2003 Sb.). Předpokládá to ovšem spolehlivé zjištění, že takto označené místo je fakticky místem, kde má mladistvý stálé bydliště, zdržuje se nebo zde pracuje, anebo má alespoň vytvořeny reálné podmínky pro to, aby zde stále bydlel, zdržoval se nebo pracoval.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, soudu pro mládež, sp. zn. 2 Tm 59/2009, se podává, že mladistvá je stále trvale hlášena na adrese M., okres J. H., což bylo společné bydliště rodičů mladistvé do doby, než se v roce 2008 rozvedli (viz rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. Nc 207/2008). Po rozvodu zde stále bydlí otec mladistvé, s nímž se však mladistvá nestýká, neboť po rozvodu byla svěřena do výchovy matky, se kterou se přestěhovala v listopadu 2008 do Č. B. (viz č. l. 115).
Jak vyplývá z popsaných skutkových zjištění, mladistvá se trestné činnosti, která jí je nyní kladena za vinu, v Č. B. dopustila, a jak mladistvá sama vypověděla (č. l. 99), zdržovala se v době činu na adrese Č. B., L., kde kromě jiných bydlel v té době i její přítel spoluobviněný P. Š. Jak se dále podává ve zprávě Městského úřadu v Třeboni (č. l. 115), mladistvá v té době i s matkou pracovala v supermarketu P. jako prodavačka. V měsíci červenci 2009 se matka přestěhovala do T. S. a mladistvá přesídlila ke svému příteli do R., U Š., okres K., kde je bez pracovního poměru.
Tuto poslední informaci ověřil i Krajský soud v Českých Budějovicích (viz úřední záznam ze dne 13. 11. 2009 na č. l. 161), s tím, že mladistvá se na uvedené adrese u přítele jménem L. zdržuje od měsíce června 2009, je bez pracovního poměru, z evidence pracovního úřadu byla vyřazena pro nesoučinnost, sama uvedla, že se zde hodlá zdržovat i do budoucna.
Z takto zjištěných poměrů mladistvé Nejvyšší soud shledal, že naznačené okolnosti svědčí pro závěr, že mladistvá za velmi krátkou dobu vystřídala několik míst pobytu. Je zřejmé, že místo trvalého bydliště je jen formální adresou, na níž mladistvá od rozvodu rodičů nebydlí a k tomuto místu již není ani nijak vázána. Místo trvalého bydliště proto nelze považovat za místo, které by splňovalo hlediska vymezená pro určení místní příslušnosti soudu pro mládež ve smyslu §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb.
Jak je však z uvedených zjištěních patrné, mladistvá si poté, co se s matkou odstěhovala, již nevytvořila žádné takové bydliště, které by bylo možné považovat za místo, kde mladistvá pracuje nebo se zdržuje, protože ve vztahu k jejímu současnému působení u přítele L. na adrese R., U Š., na okrese K. mladistvá přebývá jen přechodně po velmi krátkou dobu bez vazby ke konkrétnímu zaměstnání. Zda se jedná o pevný vztah ke jmenovanému příteli a tedy i ke stávajícímu místu jejího současnému pobytu, je nutné posuzovat velmi obezřetně a lze k tomu mít výhrady, protože v chování mladistvé je zřejmá nestálost, uváží-li se, že v době činu měla za přítele jiného muže (spoluobviněného P. Š.), s nímž bydlela u své matky. Od ní se odstěhovala, a přestože jí byla svěřena do výchovy, s ní do dovršení své zletilosti již nebydlela, ale poté, co navázala nový vztah, své bydliště změnila. S otcem, který bydlí na adrese trvalého bydliště, se nestýká.
Je tak zřejmé, že mladistvá za poslední dobu jednoho roku vystřídala několik působišť, v každém setrvala jen krátkou dobu a k žádnému z nich si nevytvořila pevnější vztah či jiné vazby, aby bylo možné usuzovat o její fixaci ke konkrétnímu místu, které by bylo garantem trvalosti a stability pobytu mladistvé. Tím, že mladistvá svá bydliště střídala, není možné u žádného z nich řádně zjistit a ověřit její současné poměry, ani zaručit možnost zajištění koordinace a spolupráce s probační a mediační službou, s příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, event. s její rodinou či blízkými osobami. Nelze tak se zřetelem na neexistenci žádného takového místa zajistit možnost účinného působení i po skončení řízení, aby bylo možné docílit naplnění účelu a smyslu výkonu soudnictví nad mládeží (§1 zák. č. 218/2003 Sb.).
Nejvyšší soud s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti musel učinit závěr o tom, že v případě mladistvé „kopretiny“ nelze žádné takové místo, které by odpovídalo podmínkám §37 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb. (tzv. forum loci) zjistit. Byť je toto hledisko pro určení místní příslušnosti prvotním a má přednost před ostatními, není ho možné s ohledem na uvedené poměry mladistvé považovat za naplněné, a proto nezbylo, než volit pro určení místní příslušnosti ve smyslu §37 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb. hledisko v pořadí druhé, tj. podle místa, kde bylo provinění spácháno.
Jak vyplývá ze skutkových zjištění, tímto místem jsou Č. B. V obvodu tohoto soudu nebo v jeho blízkosti se zdržují též poškozený a svědci v této věci slyšení, jakož i spoluobvinění, což jsou okolnosti, jež lze pozitivně hodnotit ve směru zajištění rychlosti a hospodárnosti trestního řízení, které může garantovat, aby mladistvé bylo uloženo takové opatření, které účinně přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdržela, event., aby podle svých sil a schopností přispěla k odčinění újmy vzniklé jejím činem poškozenému (viz §1 odst. 2 zák. č. 218/2003 Sb.).
S ohledem na všechny shora rozvedené poznatky, Nejvyšší soud podle §24 odst. 1 tr. ř. určil jako soudem místně příslušným pro projednání věci mladistvé „kopretiny“ (a ostatních spolupachatelů), Okresní soud v Českých Budějovicích, soud pro mládež, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová
*) použit pseudonym ve smyslu zák. č. 218/2003 Sb.