ECLI:CZ:NS:2009:8.TDO.1211.2009.1
sp. zn. 8 Tdo 1211/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. listopadu 2009 o dovolání obviněného P. S., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 6 To 184/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 32 T 1/2009, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 6 To 184/2009.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se přikazuje Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 9. 2. 2009, sp. zn. 32 T 1/2009, byl obviněný P. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a za tento trestný čin byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Bylo rovněž rozhodnuto o náhradě škody.
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 6 To 184/2009, odvolání, které obviněný podal proti shora uvedenému rozsudku, podle §256 tr. ř. zamítl.
Prostřednictvím obhájce Mgr. M. S. podal obviněný proti uvedenému usnesení odvolacího soudu z důvodů podle §265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř. dovolání, neboť neměl v odvolacím řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, a protože byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání. Tyto nedostatky obviněný shledal v tom, že Městský soud v Praze projednal dne 9. 6. 2009 v nepřítomnosti obviněného podle §202 odst. 2 tr. ř. jím podané odvolání, a i když se předseda senátu před zahájením veřejného zasedání telefonicky dotazoval na ústřední evidenci vězňů Vězeňské služby, zda není obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, byla mu podána informace o tom, že obviněný je na svobodě. Obviněný se však již ode dne 7. 6. 2009, tedy v době konání veřejného zasedání, nacházel ve vazbě. V důsledku toho došlo k porušení práva obviněného na obhajobu, když mu pro odvolací řízení nebyl obhájce ustanoven (ale stalo se tak až na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 29. 7. 2009 za účelem podání dovolání, které musí být učiněno prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř.).
V závěru dovolání obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) podle §265k tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil, a aby podle §265l odst. 1 tr. ř. přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.
V souladu s §265h odst. 2 tr. ř. se k dovolání písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který se s podaným dovoláním ztotožnil a odkázal na ustanovení §202 odst. 4 tr. ř. v souvislosti s §238 tr. ř., podle nichž nelze veřejné zasedání konat v nepřítomnosti obviněného, je-li ve vazbě, pokud obviněný nepožádá, aby se takové jednání konalo v jeho nepřítomnosti. Stejně tak nelze konat bez přítomnosti obhájce v případě nutné obhajoby podle §36 tr. ř. ani veřejné zasedání, jestliže nejsou splněny podmínky §202 odst. 4 tr. ř. a §36 tr. ř. Protože k porušení uvedených zásad v odvolacím řízení v projednávané věci došlo, shledal naplněnými dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř., a proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 6 To 184/2009, a současně podle §265k odst. 2 tr. ř. také zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Navrhl také, aby podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo Městskému soudu v Praze přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.).
Dovolací soud k důvodům, podle nichž bylo dovolání obviněného podáno, považuje za vhodné uvést, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze uplatnit, když obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, a důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán, byla-li porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
S ohledem na obsah obviněným v dovolání rozvedených námitek, jak jsou shora vyjádřeny, Nejvyšší soud zjistil, že podané dovolání bylo uplatněno v souladu s označenými dovolacími důvody. Vzhledem k tomu, že neshledal takové okolnosti, pro něž by bylo nutné dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., je vhodné uvést, že přítomnost osob při veřejném zasedání obecně upravuje ustanovení §234 odst. 1, 2 tr. ř. tak, že se veřejné zasedání koná za stálé přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele, a nestanoví-li zákon něco jiného, není účast státního zástupce a obhájce při veřejném zasedání nutná. Je tak patrné, že toto ustanovení přítomnost obviněného při veřejném zasedání neupravuje a tato není konkrétněji vymezena ani v žádném jiném ustanovení trestního řádu. Ohledně řízení u odvolacího soudu platí speciální ustanovení §263 odst. 4 tr. ř., podle něhož v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti na veřejném zasedání vzdává. V případě, když je obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu, musí být při veřejném zasedání odvolacího soudu zásadně osobně přítomen. Výjimkou je situace, když obviněný výslovně prohlásí, že se své účasti u veřejného zasedání vzdává, což může učinit písemně či ústně do protokolu nebo i jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o jeho vůli (§59 tr. ř.). I v takové situaci však musí být přítomen obhájce obviněného, neboť jde o důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř., který spočívá v tom, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, dopadá především na to, když v příslušné trestní věci byly dány podmínky nutné obhajoby ve smyslu §36 tr. ř., tzn. obviněný musel být v řízení zastoupen obhájcem, ať již zvoleným (§37 tr. ř.) nebo ustanoveným (§38 tr. ř.), a přitom žádného obhájce neměl. Nebo obhájce ustanoveného či zvoleného měl, ale nebyla mu dána možnost se účastnit úkonu nebo řízení, jehož má právo se účastnit nebo mu být přítomen. Tento dovolací důvod tedy poskytuje možnost zjednání nápravy, jestliže došlo k porušení jednoho ze základních práv garantovaných v čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
Nejprve je nutné uvést, že podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. musí mít obviněný obhájce už v přípravném řízení, je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu (§116 odst. 2 tr. ř.). Nutná obhajoba je tak stanovena v případech, kdy obviněný nemůže svou obhajobu vzhledem k určitým objektivním okolnostem sám náležitě obstarávat, např. pokud je ve vazbě. V případech uvedených v §36 odst. 1 tr. ř. musí mít obviněný obhájce i v řízení před soudem, včetně veřejného zasedání konaného o odvolání. V případě vazby povinnost mít obhájce vzniká vzetím do vazby, přičemž obhajoba je nutná, i kdyby byl obviněný vzat do vazby v jiné trestní věci.
Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 32 T 1/2009, Nejvyšší soud zjistil, že obviněnému bylo předvolání k veřejnému zasedání nařízenému na den 9. 6. 2009 doručeno dne 18. 5. 2009 na adresu jeho trvalého bydliště, kde je obviněný převzal (viz č. l. 79). V tomto stavu řízení (když byl obviněný k veřejnému zasedání předvoláván) nebyly ve věci žádné poznatky o tom, že by se jednalo o věc či řízení zakládající podmínky nutné obhajoby podle §36 tr. ř., a obviněný proto v tomto stadiu obhájce nemusel mít a ani ho neměl.
Jak dále plyne z protokolu o veřejném zasedání (viz č. l. 81), obviněný se k veřejnému zasedání konanému dne 9. 6. 2009 nedostavil (soudu v této době o své nepřítomnosti nezaslal žádnou informaci). V protokolu o veřejném zasedání je uvedeno zjištění, že „před zahájením veřejného zasedání bylo telefonickým dotazem na Centrální evidenci vězňů zjištěno, že obviněný P. S., není toho času ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody“. Poté bylo podle §202 odst. 2 tr. ř. vyhlášeno usnesení, že veřejné zasedání bude konáno v nepřítomnosti obviněného. V další části protokolu se podává, že odvolání obviněného bylo projednáno a bylo vyhlášeno usnesení, jímž bylo odvolání podle §256 tr. ř. zamítnuto. Až dne 18. 6. 2009 bylo Městskému soudu v Praze doručeno podání obviněného ze dne 15. 6. 2009, ve kterém obviněný omluvil svou nepřítomnost u veřejného zasedání a uvedl, že se dne 9. 6. 2009 nacházel ve vazební věznici (č. l. 85). Téhož dne 18. 6. 2009 byla soudem tato skutečnost telefonicky ověřena na Centrální evidenci vězňů, a podle obsahu úředního záznamu bylo zjištěno, že obviněný P. S. je toho času ve vazbě, ve V. P., a to od 7. 6. 2009 (viz č. l. 87). Na to přípisem ze dne 19. 6. 2009 předseda senátu obviněnému sdělil, že informace, kterou poskytla Centrální evidence vězňů v den konání veřejného zasedání byla chybná, neboť se již nacházel ve vazbě, a doporučil obviněnému, aby podal dovolání, vzhledem k tomu, že došlo k porušení práva na obhajobu.
Nejvyšší soud s ohledem na uvedené skutečnosti shledal, že došlo k porušení ustanovení o přítomnosti obviněného u veřejného zasedání podle §263 odst. 4 tr. ř., když se obviněný nacházel ve vazbě a ke konání veřejného zasedání, v důsledku nepřesné informace ze strany Centrální evidence vězňů došlo, když ze spisu nebylo zjištěno, že by obviněný souhlasil s konáním veřejného zasedání v jeho nepřítomnosti, a i za této situace (pokud by souhlasil se svou nepřítomností), by bylo nutno zajistit obviněnému obhájce, který by u veřejného zasedání musel být přítomen. Veřejné zasedání se tudíž kromě uvedené nepřítomnosti obviněného konalo i bez obhájce. Tím bylo porušeno ustanovení §36 tr. ř. o nutné obhajobě. Uvedeným nesprávným postupem tak odvolací soud porušil jak právo obviněného na jeho obhajobu, tak i na to, aby byl veřejnému zasedání osobně přítomen, čímž byly naplněny dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. c), d) tr. ř. Je však nutné podotknout, že tento nesprávný postup odvolacího soudu vyplynul z mylné informace Vězeňské služby, u níž se snažil ověřit, zda obviněný není omezen na svobodě. O tom, že již byl obviněný ve vazbě nebo v zadržení odvolací soud tedy nevěděl, což však na nesprávnosti jeho postupu nic nemění.
Vzhledem k tomu, že bylo porušeno právo obviněného na přítomnost obviněného u veřejného zasedání a na obhajobu, jak se obviněný správně domáhal, Nejvyšší soud zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 6 To 184/2009, a podle §265l odst. 1 tr. ř. tomuto odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Jeho povinností bude, aby při zachování všech shora uvedených procesních práv, veřejné zasedání o jeho odvolání znovu provedl.
Nejvyšší soud považuje za vhodné upozornit na to, že přes skutečnost, že zrušoval shora uvedené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2009, sp. zn. 6 To 184/2009, nerozhodoval ve smyslu §265l odst. 4 tr. ř. o vazbě obviněného, neboť (telefonickým dotazem na Centrální evidenci vězňů) bylo zjištěno, že obviněný se v současnosti nachází ve V. V. P. v trestní věci Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 2 T 25/2009 a nikoliv v této věci, která byla k dovolání obviněného projednána.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 19. listopadu 2009
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová