ECLI:CZ:NS:2010:11.TCU.64.2010.1
sp. zn. 11 Tcu 64/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. srpna 2010 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. H., rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 11. 4. 2008, sp. zn. 5/31 Kls-5150 Js 248417/07 (3/08), který nabyl právní moci téhož dne, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství a napomáhání při nedovoleném obchodování s omamnými látkami v nikoli malém množství podle §§1 odst. 1, 3 odst. 1 č. 1 29a odst. 1 č. 2, 30 odst. 1 č. 4, 33 zákona o omamných psychotropních látkách, §§27, 49 odst. 1, 52 a 74 německého trestního zákoníku, k trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem ze dne 11. 4. 2008 byl P. H. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství a napomáhání při nedovoleném obchodování s omamnými látkami v nikoli malém množství a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a tří měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem tím, že dne 3. 12. 2007 ve 12.30 hod. přicestoval letecky z ostrova Margarita ve Venezuele do Frankfurtu nad Mohanem, přičemž v aktovce s sebou přivezl asi jeden kilogram kokainu o obsahu kokainhydrochloridu 618,8 g, který obdržel na ostrově Margarita od osoby vystupující pod jménem J., která mu současně slíbila za tento transport odměnu ve výši 4000 €.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 30. 7. 2010, pod č. j. 1304/2009-MOT-T/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený P. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s jedy, omamnými a psychotropními látkami, přípravky obsahujícími omamnou nebo psychotropní látku, a prekursory. Jednal přitom v takovém rozsahu (převážel velké množství omamné látky), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2010
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch