ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.13.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 13/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2010 stížnost obviněného T. B. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. 9 To 24/2010, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného T. B. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 16 T 10/2001, byl obviněný T. B. uznán vinným dvěma trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zákona ve znění účinném do 31. 12. 2009 a byl mu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. B. a v jeho neprospěch i státní zástupce odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. 9 To 24/2010, výrokem I. podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného T. B. o propuštění z vazby na svobodu, podle §73 odst. 1 písm. c) tr. řádu nepřijal nabídku nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a podle §73a odst. 2 písm. b) tr. řádu nepřijal nabídku peněžité záruky a výrokem II. podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného T. B. nadále ve vazbě z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. řádu.
Proti tomuto usnesení podal obviněný T. B. stížnost s tím, že u jeho osoby není dán vazební důvod dle §67 písm. a) tr. řádu. V odůvodnění své stížnosti uvedl, že v období, kdy byl propuštěn z vazby na svobodu rozhodnutím Městského státního zastupitelství v Praze, byl podroben dohledu Probační a mediační služby ČR v Teplicích. Po celou tuto dobu nebyla dána ani jediná příčina, aby byl opětovně vzat do vazby. Pokud došlo byť i krátkodobě ke změně místa jeho pobytu, tak tuto skutečnost vždy řádně oznámil všem zainteresovaným orgánům činným v trestním řízení. Má trvalé sociální vazby v Praze, kde žije jeho manželka a dítě. Nelze mu přičítat k tíži, že je cizím státním občanem. Obviněný se cítí ohrožen na svém životě, nachází se na seznamu osob určených k likvidaci v souvislosti s jiným trestním řízením. Díky svědectví obviněného také došlo k odhalení trestné činnosti třetích osob. Pokud obviněný nabízel opětovně dohled probačního úředníka nad jeho pobytem na svobodě, tak měl tuto nabízenou záruku vrchní soud přijmout, protože z minulosti je patrné, že obviněný se dohledu probačního úředníka podroboval naprosto bezproblémově a byl beze zbytku plněn. Závěrem navrhl, aby bylo napadeného usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu, a to i za případného přijetí institutů nahrazujících vazbu, jako je dohled probačního úředníka a peněžitá záruka.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného T. B. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažnými trestnými činy, za které mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Obava z toho, že by se obviněný na svobodě choval způsobem předvídaným v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu je natolik důvodná, že vazební důvod nemůže být nahrazen ani nabízenou peněžitou zárukou nebo dohledem probačního úředníka. Pokud jde o předpoklad, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného T. B. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. května 2010
Předseda senátu
JUDr. Pavel Kučera