ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.15.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 15/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2010 stížnost obviněného Ing. A. S. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 5. 2010, sp. zn. 5 To 37/2010, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. A. S. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 12. 3. 2010, sp. zn. 1 T 2/2009, byl obviněný Ing. A. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona a trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákona a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v délce pěti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších třech obviněných.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Ing. A. S., státní zástupce a další tři obvinění odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněného Ing. A. S. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 13. 5. 2010, sp. zn. 5 To 37/2010, ve výroku I. podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl stížnost obviněného Ing. A. S. a ve výroku II. podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného Ing. A. S. ve vazbě, když i nadále trvá důvod vazby podle §67 písm. a) tr. řádu.
Proti tomuto usnesení podal obviněný Ing. A. S. stížnost s tím, že nepovažuje napadené usnesení za správné, protože důvod vazby u něj již není dán a slibuje, že se nebude vyhýbat trestnímu řízení. Nakonec věc již byla před soudem prvního stupně ukončena. V závěru své stížnosti obviněný navrhl, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného Ing. A. S. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Obava z toho, že by se obviněný na svobodě choval způsobem předvídaným v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu je natolik důvodná, že vazební důvod nemůže být nahrazen ani nabízeným písemným slibem. Pokud jde o předpoklad, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného Ing. A. S. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2010
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera