ECLI:CZ:NS:2010:11.TVO.22.2010.1
sp. zn. 11 Tvo 22/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 8. 2010 stížnost obviněného A. C. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2010, sp. zn. 2 To 68/2010, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného A. C. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 10 T 4/2009, byl obviněný A. C. uznán vinným trestným činem pokusu trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §222 odst. 1 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce pěti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších dvou obviněných.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný A. C. a státní zástupce odvolání.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 26. 7. 2010, sp. zn. 2 To 68/2010, podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného A. C. ve vazbě z důvodu uvedeného v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu, stejně tak jako ponechal ve vazbě podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu obviněné O. K. a P. B. a podle §73 odst. 1 písm. b) nepřijal písemný slib obviněného O. K.
Proti tomuto usnesení podal obviněný A. C. stížnost s tím, že nesouhlasí s napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci, neboť se domnívá, že u něj nejsou splněny předpoklady vazebního stíhání. Z žádných skutečností nevyplývá důvodná obava, že by měl uprchnout nebo se skrývat. Po jeho propuštění z vazby by se zdržoval na adrese, kterou uvedl ve své stížnosti a kde by rovněž přebíral poštu. Uvedl, že mu ani nehrozí vysoký trest, když byl nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře pěti a půl roku. Dále navrhl zajištění jeho vazby některým ze zajišťovacích institutů trestního řádu, např. písemným slibem nebo dohledem probačního úředníka. V závěru své stížnosti obviněný navrhl, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu, a to i za použití některým z nabízených zajišťovacích institutů vazby.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
O důvodnosti vazby obviněného A. C. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03, odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. Obava z toho, že by se obviněný na svobodě choval způsobem předvídaným v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu je natolik důvodná, že vazební důvod nemůže být nahrazen ani nabízeným písemným slibem nebo dohledem probačního úředníka. Pokud jde o předpoklad, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného A. C. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Pokud obviněný A. C. nabídl nahrazení vazby písemným slibem podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu nebo dohledem probačního úředníka podle §73 odst. 1 písm. c) tr. řádu, učinil tak až ve stadiu řízení před soudem druhého stupně. V případě, že by Nejvyšší soud, jako soud druhého stupně o této záruce za vazbu rozhodl sám, byly by strany trestního řízení zbaveny práva na opravný prostředek, a proto je nutné, aby o této záruce rozhodl vrchní soud, jako soud prvního stupně.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera