ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1200.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 1200/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Statutárního města Jihlavy , se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 1, IČ 00286010, proti povinné M. J. , zastoupené Mgr. Alešem Čápem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Divadelní 8, pro vyklizení bytu se zajištěním přístřeší, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 2 Nc 5451/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 18. června 2008, č. j. 12 Co 358/2008 - 31, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě usnesením ze dne 28. 6. 2007, č. j. 2 Nc 5451/2007 - 13, nařídil exekuci vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 2. 2. 2006, č. j. 4 C 262/2005 - 21, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2006, č. j. 19 Co 197/2006 - 40, „vyklizením bytu sestávajícího ze dvou pokojů a kuchyně s příslušenstvím nacházejícího se ve druhém podlaží domu v ulici B. Č. v J., do přístřeší Penzion A., P.“, a dále k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.000,- Kč (nákladů předcházejícího řízení) a k úhradě nákladů exekuce a nákladů oprávněného, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Marii Sárovou, Exekutorský úřad v Jihlavě.
Proti tomuto usnesení podala povinná odvolání, které soud prvního stupně posoudil podle jeho obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.) jako návrh na odklad exekuce podle §266 odst. 1 a §52 odst. 1 exekučního řádu a na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., ačkoliv v něm povinná namítala, že byt obývá společně se svojí rodinou a dosud jí nebylo poskytnuto přístřeší, takže není zřejmé, proč exekuce byla nařízena. Dále povinná poukázala na svoji tíživou sociální situaci, na to, že neměla finanční prostředky na placení nájemného, že dluh je ochotna splácet ve splátkách, neboť není možné se do přístřeší stěhovat s nemocnou dcerou, jejím nezletilým dítětem a s vnukem, kterého má ve své péči.
Usnesením ze dne 7. 11. 2007, č. j. 2 Nc 5451/2007 - 23, Okresní soud v Jihlavě oba návrhy zamítl. Dospěl k závěru, že předpoklady pro odklad provedení exekuce podle §52 odst. 1 exekučního řádu a §266 odst. 1 o. s. ř. nejsou v daném případě splněny, neboť jsou-li jediným zdrojem příjmů povinné sociální dávky a příspěvek při péči o osobou blízkou, který pobírá na zdravotně postiženou dceru, a má-li dále v péči nezletilého vnuka studujícího na střední škole, je zřejmé, že takováto situace na její straně není přechodná. Důvod, pro který by exekuce mohla být považována za nepřípustnou, soud prvního stupně rovněž neshledal, i když povinná namítala, že je ochotna dluh na nájemném splácet. Poukázal na to, že lhůta, v níž povinná měla byt vyklidit, již uplynula, a za nedůvodné považoval její tvrzení, že jí nebylo poskytnuto přístřeší; v tomto ohledu vycházel z oprávněným doložené objednávky ubytovacích služeb „za účelem zabezpečení přístřeší v Penzionu A. P. ze dne 28. 3. 2007“.
K odvolání povinné Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 18. 6. 2008, č. j. 12 Co 358/2008 - 31, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž k jeho závěrům, které považoval za správné, jen dodal, že sociální situaci povinné a její rodiny „řešil“ nalézací soud a že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu; došlo-li by na straně povinné ke změně poměrů, musí se domáhat v nalézacím řízení určovací žalobou změny původního rozhodnutí.
Proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce podala povinná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Podle jejího názoru byly předpoklady pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. splněny, neboť se nachází ve velmi špatné sociální situaci. Poukazuje na to, že má ve své péči vnuka M., nar. 2. 1. 1990, studujícího na střední škole, nemocnou dceru trpící epilepsií, která nemá možnost být zaměstnána, a dále vnuka, jenž navštěvuje 5. třídu ZŠ. Dále dovolatelka namítá, že spolu se svojí rodinou byla dne 19. 11. 2008 z bytu vystěhována bez zajištění přístřeší a že byla sama nucena si obstarat náhradní ubytování; tím došlo k porušení povinnosti stanovené oprávněnému exekučním titulem. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.)
a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce), upravuje §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Povinná dovoláním napadla výrok usnesení odvolacího soudu, kterým byl potvrzen výrok usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, a nejde o případ přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Zbývá proto posoudit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.
Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. může spočívat v tom, že odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Dovolatelka žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným (§237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání nevymezila a ani na základě námitek obsažených v dovolání k tomuto závěru nelze dospět.
Nauka i soudní praxe jsou jednotné v tom, že důvody, pro které je výkon rozhodnutí (exekuce) nepřípustný podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., se typicky spojují s vadami exekučního titulu [pokud nezpůsobují jeho (materiální) nevykonatelnost, jež zakládá důvod zastavení výkonu podle §268 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], s pochybeními při nařízení výkonu (např. postižením jiného účtu než účtu povinného - srov. §303 a násl. o. s. ř.), s rušivými okolnostmi při provádění výkonu (např. odmítne-li oprávněný poskytnout součinnost při výkonu odebráním věci podle §345 a násl. o. s. ř., nebo setrvávají-li v bytě, který má být podle §340 a násl. o. s. ř. vyklizen, osoby, jež důvod bydlení neodvozují od povinného), případně se specifickým jednáním povinného (vznese-li důvodně námitku promlčení, způsobí-li započtením zánik vymáhané pohledávky před vydáním vykonávaného rozhodnutí, event. vymáhanou pohledávku uspokojí do takové výše, že se další výkon stane nevhodným (srov. též Kurka, V., Drápal, L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, a.s., 2004, strana 387). Nepříznivá sociální situace osoby povinné však důvodem pro prohlášení exekuce za nepřípustnou a pro její zastavení podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. být nemůže. Exekuční soud není ani oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, přičemž jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. 20 Cdo 2273/2008, ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58).
Přípustnost dovolání v dané věci podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není způsobilá založit ani námitka dovolatelky, že spolu se svojí rodinou byla dne 19. 11. 2008 z bytu vystěhována bez zajištění přístřeší a že byla sama nucena si obstarat náhradní ubytování, čímž došlo k porušení povinnosti stanovené oprávněnému exekučním titulem, neboť tato tvrzená okolnost byla důvodem pro zastavení exekuce při jejím provádění podle §344 odst. 3 o. s. ř. (srov. též §712 odst. 6 obč. zák., podle kterého platí, že pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna). Tato námitka dovolatelky je však pro dovolací řízení novou skutečností (§241a odst. 4 o. s. ř.), kterou se dovolací soud nemůže zabývat.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném výroku nemá z hlediska námitek uplatněných v dovolání po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 ve znění účinném do 30. 6. 2009, není dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. srpna 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu