ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.172.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 172/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné S., spol. s r.o. , zastoupené advokátem , proti povinné V. G. , zastoupené advokátem, pro 6 x 40.000,- Kč s příslušenstvím a 59.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Nc 8443/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 12.9.2007, č.j. 21 Co 278/2007-56, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 19.2.2007, č.j. 25 Nc 8443/2007-14, jímž okresní soud nařídil exekuci. Dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení exekuce jsou splněny, zejména že jsou exekuční tituly vykonatelné. Proti podkladovým směnečným platebním rozkazům povinná sice podala námitky, ty však byly jako opožděné pravomocně odmítnuty. Usnesení o odmítnutí námitek byla povinné řádně doručena a totéž platí o směnečném platebním rozkazu č.j. 39 Sm 192/2006-21, proti němuž námitky podány nebyly. Podle názoru krajského soudu nelze mít za prokázané, že se povinná na adrese svého bydliště v době doručování uvedených písemností nezdržovala; důkazní břemeno stran svého opačného tvrzení povinná neunesla. Všechna rozhodnutí tedy byla povinné řádně doručena fikcí podle §50c odst. 4 o.s.ř. v rozhodném znění. S námitkou splnění dluhu se odvolací soud vypořádal závěrem, že otázkou případného splnění dluhu se soud při nařízení exekuce nezabývá.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c), odst. 3 a §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. (aniž však vysvětluje, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí), povinná ohlašuje důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Namítá, že podkladové směnečné platební rozkazy jí sice byly doručeny, že však proti nim podala námitky, o nichž dosud nebylo rozhodnuto, „resp., že neobdržela žádnou listinu o tom, jak bylo o těchto námitkách rozhodnuto.“ O tom, že platební rozkazy byly opatřeny doložkou právní moci a staly se tak podkladem pro nařízení exekuce, se dověděla až v souvislosti s doručením usnesení o jejím nařízení. Při opatřování platebních rozkazů doložkami právní moci soud vycházel z fikce doručení, aniž však podle ní byly splněny podmínky předepsané zákonem pro použití tohoto institutu. Přitom povinná svůj závazek vůči oprávněné, zajištěný směnkami, „splnila jak postupnými splátkami tak vzájemným zápočtem, to vše ještě před podáním návrhu na exekuci.“
Oprávněná navrhla odmítnutí, případně zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka zpochybnila závěr, že k výkonu navržené exekuční tituly jsou vykonatelné. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda došlo k řádnému doručení usnesení o odmítnutí námitek proti směnečným platebním rozkazům, sp. zn. 187 – 191/2006 a směnečného platebního rozkazu sp. zn. 39 Sm 192/2006. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Za použití druhého z uvedených důvodů dovolatelka vytýká, že odvolací soud nezjišťoval, zda bylo řádně doručeno, a předložila vlastní skutkovou verzi, že jí výše uvedená rozhodnutí doručena nebyla a že nastat nemohla ani fikce náhradního doručení, jelikož se v době doručování v místě doručení nezdržovala.
I když dovolatelka zpochybnila právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučních titulů, učinila tak způsobem neregulérním; závěr o jejich vykonatelnosti založila na vlastních skutkových tvrzeních odlišných od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Vady řízení které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelkou vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení usnesení o odmítnutí námitek proti shora uvedeným směnečným platebním rozkazům a směnečného platebního rozkazu č.j. 39 Sm 192/2006-21), však – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) být nemohou.
K závěru o přípustnosti dovolání nemůže vést ani námitka splnění dluhu, jelikož touto otázkou se soud může zabývat teprve v řízení o zastavení exekuce.
Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle části první, hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. ledna 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu