ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.1753.2008.1
sp. zn. 20 Cdo 1753/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o. , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Spálená 112/55, zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou, PhD., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II č. 30a, proti povinnému Š. K. , zastoupenému JUDr. Pavlem Povolným, advokátem se sídlem v Dobré, Vyšní Lhoty 141, pro 87.634,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 50 Nc 10926/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 26.4.2007, č.j. 10 Co 419/2007-17, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 5.1.2007, č.j. 50 Nc 10926/2006-5, jímž okresní soud nařídil exekuci. Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro nařízení exekuce. Odvolací námitky zpochybňující formální vykonatelnost exekučního titulu vyvrací doklad o doručení, ze kterého je zřejmé, že fikce doručení nastala v souladu s ustanovením §47 odst. 2 o.s.ř., ve znění účinném do 31.12.1999, dne 8.3.1999. Skutečnosti způsobilé zpochybnit doručení v důsledku fikce nebyly odvolatelem tvrzeny.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. uplatňuje povinný dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podle dovolatele byla exekuce nařízena na základě podkladového rozhodnutí, které není pravomocné a tudíž ani vykonatelné, jelikož mu nebylo doručeno. V měsících února a března 1999, kdy mu byl předmětný rozsudek doručován, se ve svém trvalém bydlišti nezdržoval; od roku 1986 totiž jako umělecký řezbář celoročně cestuje po tržištích a ve svém bytě na uvedené adrese pouze občas přespává.
Oprávněný ve svém vyjádření uvedl, že dovolání nemá po právní stránce zásadní právní význam, a že řízení není postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále poukazuje na to, že v dovolacím řízení nelze uplatňovat nové skutečnosti ani důkazy. dle oprávněného bylo při doručování podkladového rozhodnutí správně užito §47 o.s.ř. v tehdejším znění a tudíž podkladové rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnost. Vzhledem k tomu oprávněný navrhl, aby dovolací soud dovolání povinného zamítl.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. – jež podle §238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení §238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem včetně jeho obsahového vymezení je dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§242 odst. 3, věta první o.s.ř.).
Dovolatel, zpochybnil závěr, že k exekuci navržený exekuční titul je vykonatelný. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda k exekuci navržené rozhodnutí bylo povinnému řádně doručeno. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3, resp. §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Za použití druhého z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že odvolací soud nezjišťoval okolnosti za nichž mělo dojít k doručení podkladového rozhodnutí, a předložil vlastní skutkovou verzi, že mu rozhodnutí doručeno nebylo.
I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; závěr o jeho vykonatelnosti založil na vlastních skutkových tvrzeních (navíc nově – a tedy z hlediska ustanovení §241a odst. 4 o.s.ř. nepřípustně – přednesených teprve v dovolání) odlišných od zjištění, k nimž dospěl odvolací soud. Vady řízení které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolatelem vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení exekučního titulu), však – jak již bylo uvedeno – způsobilým důvodem dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§238a odst. 2 o.s.ř.) být nemohou.
Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle části první, hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. března 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu