ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2156.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2156/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné České televize , se sídlem v Praze 4, Podolí, Na Hřebenech II 1132/4, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcsem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 719, proti povinnému J. Z. , pro 5.999,- Kč, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 0 Nc 7231/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 8. 2009, č. j. 19 Co 373/2009-20, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinného proti usnesení ze dne 31. 3. 2009, č. j. 0 Nc 7231/2009-6, kterým Okresní soud v Ústí nad Orlicí nařídil podle vykonatelného usnesení téhož soudu ze dne 22. 5. 2007, č. j. 16 C 256/2007-11, k uspokojení pohledávky 5.999,- Kč, představující náklady předcházejícího řízení, jakož i nákladů exekuce a nákladů oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil Mgr. Stanislava Moláka, soudního exekutora (návrh na nařízení exekuce pro dalších 600,- Kč okresní soud zamítl).
Povinný napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním.
Dovolací soud posoudil věc a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 27. 8. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l, věta první, o. s. ř.) a aniž se zabýval otázkou povinného zastoupení v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. srpna 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu