ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2246.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2246/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Telefónica O2 Czech Republic, a.s. , se sídlem v Praze 4 - Michli, Za Brumlovkou 266/2, IČ: 60193336, proti povinné J. Z. , pro 6.040,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 Nc 7025/2007, o dovolání Mgr. K. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 14. 4. 2010, č. j. 24 Co 791/2010-25, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením z 11. 11. 2009, č. j. 17 Nc 7025/2007-11, okresní soud řízení – s odůvodněním, že povinná, aniž zanechala majetek, dne 19.3.2009 (bez dědiců) zemřela – zastavil (výrok I.), rozhodl, že soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce (výrok II.) a konečně rozhodl o náhradě nákladů řízení oprávněné (výrok III.). K odvolání soudního exekutora, směřujícímu výhradně proti výroku o náhradě nákladů exekuce, krajský soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku potvrdil; dále pak rozhodl, že soudní exekutor je povinen nahradit oprávněné náklady odvolacího řízení.
Usnesení krajského soudu napadl soudní exekutor dovoláním.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení (i odvolacího), a tedy ani o nákladech exekuce, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům, jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. srpna 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu