ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2253.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2253/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, proti povinné I. Š. , pro 41.593,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 13 Nc 9264/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2009, č. j. 28 Co 452/2009-13, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím odmítl odvolání povinné proti usnesení ze dne 10. 11. 2008, č. j. 13 Nc 9264/2008-3, kterým okresní soud nařídil podle vykonatelných platebních výměrů oprávněné ze dne 5. 11. 1999, č. 2149900065, a ze dne 5. 11. 1999, č. 4249900066, k uspokojení pohledávky ve výši 41.593,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v jejím průběhu stanoveny, exekuci na majetek povinné, a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Ivo Luhana.
Povinná napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním.
Dovolací soud posoudil věc a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 31. 8. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval otázkou povinného zastoupení v dovolacím řízení, dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. srpna 2010
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu