ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2323.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2323/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Telefónica O2 Czech Republic, a.s. , se sídlem v Praze 4 - Michlích, Za Brumlovkou 266/2, IČO 60193336, zastoupené JUDr. Janou Kubištovou, Csc., advokátkou se sídlem v Praze 7 – Tróji, Trojská 69/112, proti povinnému M. P. , zemřelému 2. 11. 2008, pro 17.492,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 23 Nc 5687/2007, o dovolání Mgr. Kamila Košiny, soudního exekutora se sídlem v Prachaticích, Zdíkov č.p. 79, pošta Stachy, proti usnesení Krajského soudu v Praze z 10. 11. 2009, č. j. 21 Co 529/2009-37, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněné do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.560,- Kč k rukám advokátky JUDr. Jany Kubištové, Csc.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil odvoláním napadený výrok III. (o náhradě nákladů exekuce) usnesení z 8. 7. 2009, č.j. 23 Nc 5687/2007-20 (jímž okresní soud zastavil exekuci), tak že povinnost k jejich náhradě oprávněné neuložil.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podal soudní exekutor dovolání.
Oprávněná navrhla odmítnutí případně zamítnutí dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. a contr.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že rozhodnutí o nákladech exekuce v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení, a tudíž ani o nákladech exekuce, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod poř. č. 61, a – jmenovitě ve vztahu k nákladům exekuce – usnesení téhož soudu z 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005 pod č. 70).
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Jelikož dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněné podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 2.000,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§1 odst. 1, §2 odst. 1, §12 odst. 1 písm. b/, §14 odst. 1, §15 a §16 odst. 2 vyhlášky č. 484/2000 Sb.), sníženou o 50 % podle §18 odst. 1 vyhlášky na částku 1.000,- Kč, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i 20% DPH ve výši 260,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. října 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu