ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.316.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 316/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné TASMAN CORPORATION č. 59,993, se sídlem 7 Craig Street, P. O. Box 322, Belize City, Belize, proti povinnému J. F. , zastoupenému Mgr. Liborem Holemým, advokátem se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská 774, pro 3 500 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 53 Nc 513/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2008, č. j. 10 Co 1307/2007-184, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným usnesením rozhodl, že povoluje, aby do řízení na místo dosavadní oprávněné (AŽD Praha s. r. o., se sídlem v Praze 10, Žirovnická 2/3146, identifikační číslo 480 29 483, zastoupené JUDr. Reginou Soukupovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Konviktská 12) vstoupil nový oprávněný: TASMAN CORPORATION č. 59,993, se sídlem 7 Craig Street, P. O. Box 322, Belize City, Belize. Dospěl k závěru, že ve smyslu §107a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), bylo prokázáno, že Smlouvou o postoupení pohledávky datovanou dnem 1. 10. 2007 postoupila původní oprávněná vymáhanou pohledávku společnosti TASMAN CORPORATION, č. 59,993, se sídlem 7 Craig Street, P. O. Box 322, Belize City, Belize, přičemž tato společnost ve smyslu §107a odst. 2 o. s. ř. s postoupením pohledávky souhlasila. Protože k podání návrhu na vstup nabyvatele práva na místo dosavadního účastníka řízení došlo poté, co bylo podáno odvolání proti usnesení okresního soudu o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce, rozhodl o procesním nástupnictví odvolací soud.
V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve znění účinném do 30. 6. 2009), povinný namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Odvolacímu soudu vytýká, že se nezabýval platností smlouvy o postoupení pohledávky (z tohoto důvodu považuje rozhodnutí odvolacího soudu rovněž za nepřezkoumatelné) a otázkou, zda je možné takové rozhodnutí vůbec vydat. Povinný namítá, že smlouva o postoupení pohledávky je neplatná a že jí byla postoupena neexistentní pohledávka. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud věc posoudil podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání, přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; takové vady však z obsahu spisu nevyplývají. Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Předmětem dovolacího přezkumu je tedy posouzení předpokladů pro rozhodnutí o vstupu právního nástupce oprávněné do exekučního řízení s ohledem na tvrznou neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky.
Podle ustanovení §107a odst. 1 o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107.
Podle ustanovení §107a odst. 2 o. s. ř. soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Podle ustanovení §211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
O procesním nástupnictví v exekučním řízení se rozhoduje přiměřeně podle ustanovení občanského soudního řádu ve smyslu §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. Cpjn 200/2005, uveřejněné pod číslem 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 18. 1. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1390/2005, vyložil, že o vstupu nového účastníka do řízení na místo účastníka dosavadního rozhodne odvolací soud, jestliže oprávněný návrh podá v průběhu odvolacího řízení (poté, co je věc podle §210 odst. 3 o. s. ř. předložena odvolacímu soudu). Ve svém usnesení uveřejněném pod číslem 79/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, také uvedl, že k rozhodnutí podle §107a odst. 2 o. s. ř. je příslušný odvolací soud, byl-li návrh podle §107a odst. 1 o. s. ř. podán v průběhu odvolacího řízení; je přitom nerozhodné, že návrh byl podán ještě u soudu prvního stupně v době před předložením věci odvolacímu soudu k rozhodnutí o podaném odvolání.
V projednávané věci došel návrh oprávněné AŽD Praha s. r. o. (datovaný 1. 10. 2007) na vstup TASMAN CORPORATION do řízení soudu dne 8. 10. 2007. Soud prvního stupně jej zaslal odvolacímu soudu, který měl od 12. 11. 2007 spis, neboť povinný napadl usnesení ze dne 3. 5. 2007, č. j. 53 Nc 513/2003-99 (jímž okresní soud zamítl návrh povinného ze dne 10. 8. 2004 na zastavení řízení), odvoláním, doručeným okresnímu soudu dne 24. 5. 2007. O návrhu podle §107a odst. 1 o. s. ř. podaném v průběhu odvolacího řízení tedy správně rozhodoval krajský soud.
Soudní praxe vychází z toho, že otázkou, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno nebo které mělo přejít na jiného, tu vskutku je, nebo zda na základě právní skutečnosti oprávněným doložené opravdu na jiného přešlo nebo bylo převedeno, se soud v rozhodnutí o návrhu podle §107a o. s. ř. nezabývá. Tato otázka se týká již posouzení věci samé, jež nelze vyjádřit při zkoumání procesního nástupnictví, ale jen v rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel žádné námitky relevantní z hlediska ustanovení §107a o. s. ř. (např. že zde nebyl příslušný návrh k tomu oprávněné osoby, že ten, kdo měl vstoupit na místo oprávněného, s tím nesouhlasil, že k právní skutečnosti zakládající singulární sukcesi nedošlo, příp. že s touto právní skutečností právní předpisy převod práva nespojují) nevznesl; za takové – jak vyplývá ze shora uvedeného výkladu – nelze považovat argumentaci neplatností smlouvy o postoupení pohledávky (popř. smluv jí předcházejících).
Protože správnost napadeného rozhodnutí se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu nepodařilo zpochybnit, Nejvyšší soud dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. prosince 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu