ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.3685.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3685/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné České spořitelny, a.s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, IČ 452 44 782, adresa pro doručování: Česká spořitelna, a.s., oddělení 1242, restrukturalizace a vymáhání za retailovými klienty, Ústí nad Labem, Mírové nám. 2, proti povinným 1) J. D. , zastoupenému JUDr. Janou Hubenou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Vinohradská 6, 2) E. D. a 3) J. B. , prodejem nemovitostí pro 53.257,21 Kč s příslušenstvím, o udělení příklepu, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 12 Nc 4766/2004, o dovolání prvního povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 18. května 2009, č. j. 36 Co 482/2008 - 87, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud k odvolání prvního povinného potvrdil usnesení ze dne 3. 3. 2008, č. j. EX 0708/04 - 45, jímž soudní exekutorka JUDr. Jana Bémová, Exekutorský úřad v České Lípě, udělila příklep ohledně blíže označených nemovitostí vydražitelům - manželům V. a A. D., jimž uložila v určené lhůtě zaplatit nejvyšší podání v částce 1.670.000,- Kč s tím, že na toto podání se započte (blíže neurčená) složená jistota. Odvolací soud s odkazem na ustanovení §336k odst. 1, 2 o. s. ř. mj. uzavřel, že první povinný nebyl k podání odvolání subjektivně legitimován, neboť on ani jeho právní zástupkyně nebyli přítomni při dražbě a nevznesli námitky proti udělení příklepu vydražitelům (viz protokol o dražbě), přestože právní zástupkyni prvního povinného byla v souladu s ustanovením §336c odst. 1 písm. a) o. s. ř. dne 22. 1. 2008 doručena dražební vyhláška (usnesení soudní exekutorky JUDr. Jany Bémové ze dne 16. 1. 2008, č. j. EX 0708/04 - 35); k porušení zákona při nařízení dražebního jednání ani při provádění dražby nedošlo.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal první povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z „§238a odst. 1 písm. c), d) a e) o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 3 o. s. ř.“, a podává je z důvodů uvedených v §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Stejně jako v odvolání v něm uvedl, že prostřednictvím své právní zástupkyně podal návrh na zastavení exekuce z důvodu, že nebyly splněny „zákonné podmínky pro provedení exekuce prodejem nemovitosti“, neboť exekuce je prováděna srážkami z důchodu, přičemž „sraženo“ bylo již 44.167,- Kč (viz potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 3. 2008 a potvrzení o provádění srážek ze dne 18. 3. 2008). Dále poukázal na to, že exekuce nemovitosti by způsobila značnou škodu nejen jemu, ale i jeho bývalé manželce, jelikož je ve vlastnictví obou, a že cena nemovitosti byla soudním znalcem určena na částku 2.500.000,- Kč, což je v nepoměru k hodnotě vymáhané pohledávky. Navrhl, aby usnesení soudní exekutorky a odvolacího soudu byla zrušena a věc byla vrácena k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců
od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí dovolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. §242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet.
Vadu podání může dovolatel odstranit jen do uplynutí dvouměsíční, resp. čtyřměsíční, lhůty k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení §43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout.
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozhodnutí odvolacího soudu bylo zástupkyni prvního povinného doručeno dne 5. 6. 2009 (pátek). Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, začala mu tímto dnem běžet čtyřměsíční lhůta k podání dovolání (§240 odst. 3, věta druhá o. s. ř.), která skončila dne 5. 10. 2009 (pondělí). První povinný sice včas podal prostřednictvím své zástupkyně dovolání, v němž dostatečně určitě vymezil jeho rozsah, dovolací důvody však obsahově nevymezil. Protože dovolání lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§242 odst. 3, věta první o. s. ř.) a dovolání prvního povinného postrádá obsahové vymezení dovolacích důvodů, nelze pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání prvního povinného podle §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. září 2010
JUDr. Olga P u š k i n o v á
předsedkyně senátu