ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.4218.2007.1
sp. zn. 20 Cdo 4218/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné FAST HYPO, a. s. , se sídlem v Praze 1, Hradební 9/768, IČ 264 85 893, proti povinným 1) R. F. , a 2) S. F. , zastoupeným JUDr. Vladislavem Bílkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Čsl. legií 143/I, pro částku 1.254.400,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 15 Nc 2869/2006, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 27. 12. 2006, č. j. 61 Co 656/2006-41, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Usnesením z 5. 4. 2006, č. j. 15 Nc 2869/2006-17, okresní soud (k návrhu odůvodněnému ztrátou výhody splátek) nařídil podle notářského zápisu sp. zn. Nz 97/2005, N 104/2005, sepsaného dne 5. 5. 2005 notářem JUDr. Josefem Holobrádkem, na majetek povinných exekuci k vymožení částky 504.000,- Kč (představující jistinu úvěru), částky 20.000,- Kč nákladů předcházejícího řízení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny (výrok I.), jejím provedením pověřil navrženého soudního exekutora (výrok II.), povinným zakázal nakládat se svým majetkem (výrok III.) a ve zbytku návrh na nařízení exekuce zamítl (výrok IV.) s odůvodněním, že pokud jde o příslušenství pohledávky, a to úroky z prodlení ve výši 50.400,- Kč ročně, poplatek za přípravu, zpracování a vedení úvěrové dokumentace a administrativní činnosti s tím spojené ve výši 15.120,- Kč ročně a každoroční poplatek za znovuposouzení schopnosti dlužníků splácet úrok z prodlení a poplatek za vyhotovení smluv ve výši 5.000,- Kč, „není v případě tohoto příslušenství stanoveno, od kdy běží,“ a že je tedy notářský zápis v tomto směru neurčitý a tudíž nevykonatelný. Pokud jde o (v notářském zápise obsažené) odkazy na smlouvu o úvěru, konstatoval okresní soud, že tato smlouva není součástí exekučního titulu.
Napadeným usnesením krajský soud k odvolání oprávněné (směřujícímu ovšem pouze do zamítavého výroku) v napadené části, tj. ve výroku I. a IV., rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že exekuci podle notářského zápisu nařídil pro vymožení celé v návrhu požadované částky, totiž částky 1.254.400,- Kč, sestávající z nezaplacené části jistiny úvěru ve výši 490.000,- Kč, nesplacené části sjednaných úroků ve výši 588.000,- Kč a nesplacené části poplatku za přípravu, zpracování, a vedení úvěrové dokumentace a administrativní činnosti s tím spojené ve výši 176.400,- Kč. Oproti soudu prvního stupně dospěl k závěru, že k exekuci navržený notářský zápis – protože obsahuje závazek povinných (vymezený zcela určitým způsobem) zaplatit oprávněné 144 měsíčních splátek po 8.960,- Kč, tedy celkovou sumu 1.290.240,- Kč, představující souhrn jistiny úvěru a jejího veškerého příslušenství, tedy kapitalizovaného úroku a kapitalizovaného poplatku – materiálně vykonatelný je (viz druhý a třetí odstavec čtvrté strany napadeného usnesení na č. l. 42 versa). Jestliže pak oprávněná svůj návrh na nařízení exekuce k výzvě soudu doplnila podáním ze 17. 3. 2006 (č. l. 16), z něhož plyne, že dohoda účastníků vtělená do notářského zápisu obsahovala závazek povinných k zaplacení 144 měsíčních splátek po 8.960,- Kč, tedy k zaplacení celkové sumy 1.290.240,- Kč představující jistinu i kapitalizované příslušenství, a jestliže z tohoto podání dále plyne, že povinní uhradili celkovou částku 35.840,- Kč, takže nesplacená část úvěru činí částku 490.000,- Kč, nesplacená část kapitalizovaného úroku částku 588.000,- Kč a nesplacená část kapitalizovaného poplatku za přípravu, zpracování a vedení úvěrové dokumentace a administrativní činnosti s tím spojené částku 176.400,- Kč, že je tudíž exekuce navržena pro celkovou (dosud nezaplacenou) částku 1.254.400,- Kč, je návrh na její nařízení důvodný.
V dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., povinní namítají nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. spatřují v závěru odvolacího soudu o materiální vykonatelnosti k exekuci navrženého notářského zápisu. Opačný závěr, pokud jde o příslušenství jistiny úvěru, spatřují v tom, že z jejich souhlasu k přímé vykonatelnosti notářského zápisu není dostatečně zřejmé, od kdy oprávněné náleží sjednané příslušenství. Závěr o částečné materiální nevykonatelnosti titulu dovozují z okolnosti, že notářský zápis obsahoval pouhé odkazy na smlouvu o úvěru, která však sama o sobě exekučním titulem není, takže exekuční soud ji ani nemůže přezkoumávat. Odvolacímu soudu vytýkají, že při posuzování materiální vykonatelnosti „vycházel z prvého odstavce článku III. notářského zápisu, když tento článek je jen prohlášením o uzavření dohody o přímé vykonatelnosti, nikoli přímým svolením povinných k vykonatelnosti zápisu, tak jak vyplývá z druhého odstavce článku III. zápisu. Povinní dali souhlas k přímé vykonatelnosti zápisu jen ohledně plnění uvedeného v článku III. zápisu; s ohledem na tuto skutečnost je nutné posuzovat materiální vykonatelnost dle druhého odstavce článku III. zápisu, nikoli i podle jeho odstavce prvního. Neobsahuje-li předmětný zápis ve druhém odstavci článku III. přesné a nepochybné označení povinného plnění, pro něž má být exekuce nařízena, nelze tento notářský zápis považovat za vykonatelné rozhodnutí a jako takové nemůže být podkladem pro nařízení exekuce.“
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání (přípustné podle §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 ve spojení s ustanovením §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., jen pokud směřovalo do skutečně měnící části napadeného rozhodnutí, tedy do části, jíž byla exekuce nařízena i k vymožení příslušenství pohledávky, tj. úroku a výše specifikovaného poplatku) není důvodné.
Dovolatelé (nepopírající fakt doručení výzev k zaplacení zůstatku dluhu s příslušenstvím ani ztrátu svých výhod splátek), jež svůj závěr o neurčitosti do zápisu vtělené dohody v části týkající se úroku a poplatku, a tedy o částečné materiální nevykonatelnosti titulu, dovozují z toho, že z dohody a souhlasu k přímé vykonatelnosti „není dostatečně zřejmé, od kdy, tj. od kterého data požadované příslušenství oprávněné náleží“, totiž přehlížejí, že příslušenství, tj. úrok i poplatek, nebyly sjednány sazbou a obdobím (tj., jak je obvyklé, určitým procentem z jistiny za dobu od počátku prodlení do zaplacení), nýbrž – v konečném důsledku – kapitalizovanou sumou, v daném případě danou součinem 144 (měsíčních splátek) krát 8.960,- Kč, tedy částkou 1.290.240,- Kč, představující souhrn jistiny úvěru ve výši 504.000,- Kč, kapitalizovaného úroku (50.400,- Kč ročně po dobu 12-ti let) v částce 604.800,- Kč a kapitalizovaného poplatku (15.120,- Kč ročně po dobu 12-ti let) v částce 181.440,- Kč.
Byly-li úrok (nikoli tedy jak nesprávně uvádějí dovolatelé, „úrok z prodlení“) a poplatek sjednány – v konečném důsledku – částkami kapitalizovanými (a to – viz výše – tak, že celková suma činila s jistinou ve výši 504.000,- Kč částku 1.290.240,- Kč), pozbývá svého významu skutečnost, z níž povinní dovozují částečnou materiální nevykonatelnost titulu, totiž „odkdy, resp. od jakého data náleží oprávněné příslušenství.“
Za stavu, kdy povinní dobrovolně před zahájením exekučního řízení zaplatili 35.840,- Kč, rozhodl krajský soud správně, jestliže návrhu na nařízení exekuce k vymožení částky 1.254.400,- Kč vyhověl (byť se tak správně – viz výše – mělo stát změnou pouze zamítavého /IV./ výroku usnesení soudu prvního stupně).
Protože se povinným prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o. s. ř. zamítl.
O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
V Brně dne 31. března 2010
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu