ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.504.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 504/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné MULTIRENT a.s. , se sídlem Brno-Královo Pole, Ptašínského 311/8, proti povinným 1) M. L. , a 2) J. L. , zastoupeným JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích – Semtíně, budova P 9, č.p. 81, pro 77.446,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 12 Nc 20686/2009, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze 31.8.2009, č.j. 18 Co 335/2009-23, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud podle §44 odst. 10 exekučního řádu odmítl odvolání 2) povinného proti usnesení z 5.5.2009, č.j. 12 Nc 20686/2009-8, kterým okresní soud nařídil exekuci, podali povinní dovolání.
Oprávněná poukázala na své vyjádření k odvolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle Čl. II Přechodných ustanovení, bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1.7.2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) po 1.7.2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1.7.2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o.s.ř. pak plyne, že od 1.7.2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, kterými bylo potvrzeno (jimž jsou postavena na roveň usnesení o odmítnutí odvolání podle §44 odst. 10 exekučního řádu /srov. bod XI. stanoviska k výkladu exekučního řádu, sp. zn. Cpjn 200/2005, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2006, pod poř. č. 31/) nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí.
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinných 31.8.2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné. Na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu (za určitých podmínek) přípustné; takové nesprávné poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.), dovolání podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. března 2010
JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.
předseda senátu