ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.5185.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 5185/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Všeobecné zavodní pojišťovny České republiky , Územního pracoviště Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové, Sušilova 1337, proti povinnému Ing. L. K. , zastoupenému JUDr. Jiřím Pavlíkem, advokátem se sídlem v Chlumci nad Cidlinou, Klicperovo náměstí 1/I, pro 34.241,- Kč srážkami z důchodu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 29 E 273/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2008, č. j. 21 Co 499/2008-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil usnesení okresního soudu ze dne 12. 8. 2008, č. j. 29 E 273/2006-84, jímž soud prvního stupně zamítl návrh povinného na odklad výkonu rozhodnutí, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním.
Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Podle §239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž byl zamítnut návrhu na odklad výkonu rozhodnutí v jeho taxativním výčtu uvedeno není. Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani po povolení obnovy, není dovolání přípustné ani podle §238 o. s. ř. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř., upravujícího přípustnost usnesení (kromě věcí konkursních a zmatečnostních) ve věcech výkonu rozhodnutí, jelikož napadeným usnesením nebylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (písm. c/) ani o jeho zastavení (písm. d/), nýbrž o odkladu, na nějž se však žádný z případů upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje. O příklep (písm. e/), rozvrh (písm. f/) ani o povinnosti vydražitele (písm. g/) nejde zcela zjevně. Přípustnost dovolání konečně nevyplývá ani z §237 odst. 1 o. s. ř., neboť všem případům přípustnosti dovolání, jak jsou uvedeny pod písmeny a), b) a c), je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé; usnesení o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí takovým rozhodnutím není (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod poř. č. 233).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), aniž by se zabýval otázkou včasnosti odstranění vad podání, dovolání jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Oprávněné, jež by měla na jejich náhradu právo, v tomto stádiu řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z účastníků právo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. března 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu