ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.793.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 793/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněného LOANINVEST LIMITED , se sídlem Walkers SPV Limited, Walker House, Mary Street, P.O.Box 908GT, George Town, Grand Cayman, Kajmanské ostrovy, zastoupeného Mgr. Janem Buřilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 34, proti povinným 1) R. B., 2) JUDr. M. B ., a 3) J. K ., zastoupenému opatrovnicí Janou Stodůlkovou, vyšší soudní úřednicí Obvodního soudu pro Prahu 5, pro 10.692,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 Nc 441/2005, o dovolání povinného 1) a 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2008, č. j. 64 Co 520/2007-48, takto:
I. Řízení o dovolání povinného 1) se zastavuje .
II. Dovolání povinné 2) se odmítá .
Odůvodnění:
Povinní 1) a 2) napadli dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým městský soud ve vztahu mezi oprávněným a povinným 1) potvrdil usnesení ze dne 25. 5. 2005, č. j. 33 Nc 441/2005-7, jímž obvodní soud nařídil podle svého vykonatelného rozsudku ze dne 2. 2. 1994, sp. zn. 16 C 65/93, exekuci na majetek povinných a jejím provedením pověřil JUDr. Ivo Luhana, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 1.
Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání povinné 2) není přípustné.
Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení (§240 odst. 1, věta první, o. s. ř.), nelze dovozovat, že by dovolání s předpokládanými účinky mohl podat kterýkoli z nich. Z povahy dovolání jakožto mimořádného opravného prostředku totiž plyne, že oprávnění je podat svědčí toliko účastníku, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno a kterému byla tímto rozhodnutím způsobena na jeho právech určitá újma, již lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12/2000 pod č. 138).
Protože povinná 2) není osobou, jíž napadeným rozhodnutím nebylo vyhověno (napadeným usnesením na čl. 48 spisu bylo rozhodováno pouze o odvolání povinného 1/, kterému vyhověno nebylo, zatímco odvolání povinné 2/ proti usnesení o nařízení exekuce bylo pro opožděnost odmítnuto již usnesením obvodního soudu ze dne 27. 1. 2006, č.j. 33 Nc 441/2005-17, přičemž toto rozhodnutí povinná 2/ již řádně nenapadla – srov. čl. 23 - 25 spisu), není tedy ani k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí oprávněna. Proto Nejvyšší soud její dovolání podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
Dovolání povinného 1), jenž sice byl k jeho podání subjektivně oprávněn, vykazovalo však nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný 1) byl právnicky vzdělán. Jeho zastoupení povinnou 2), jež není advokátem ani notářem, není v dovolacím řízení možné (srov. §241 odst. 1, 2 písm. a/ o. s. ř.). Proto jej soud usnesením ze dne 30. 12. 2008, č. j. 33 Nc 441/2005-82, doručeným mu dne 9. 1. 2009, vyzval, aby si ve lhůtě třiceti dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Dovolatel však vytčený nedostatek neodstranil, a to ani poté, co mu soud zástupce pro dovolací řízení odmítl ustanovit (usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 10. 2009, č. j. 33 Nc 441/2005-92, jež nabylo právní moci dne 26. 1. 2010 s ohledem na potvrzující usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 1. 2010, č. j. 64 Co 560/2009-103).
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinného 1) podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
O případných nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2010
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu