ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.2683.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 2683/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. P. H., CSc. jako insolvenčního správce dlužníka T.X.T., s.r.o. se sídlem v Brně, Ondrova č. 77, IČO 63483998, proti žalované OAKLAND TRADE a.s. se sídlem v Praze 6, Šlikova č. 403/16, IČO 27088651, zastoupené JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Štefánikova č. 65/1, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 13 C 110/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. února 2009 č.j. 21 Co 61/2009-50, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obchodní společnost T.X.T., s.r.o. se sídlem v Brně, Ondrova č. 77, (dále jen "dlužník") se domáhala, aby bylo určeno, že je vlastníkem "nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - západ na LV č. 501 pro obec a kat. území Chýně, okr. Praha - západ, a to konkrétně pozemek parc. č. 156/3 orná půda, pozemek parc. č. 156/4 orná půda, pozemek parc. č. 156/5 orná půda a pozemek parc. č. 156/6 orná půda". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že žalovaný pozemky nabyl ve veřejné dražbě provedené podle zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv dlužník "opakovaně namítal i neplatnost této dražby a tím i převodu vlastnického práva".
Okresní soud Praha - západ usnesením ze dne 14.11.2008 č.j. 13 C 110/2008-38 řízení zastavil a rozhodl, že dlužník je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 20.600,- Kč k rukám advokátky JUDr. Jany Kopáčkové. Dospěl k závěru, že ve věci již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha - západ ze dne 3.1.2008 č.j. 7 C 279/2007-57 a že proto "pokračování řízení brání překážka věci pravomocně rozsouzené (překážka res iudicatae) ve smyslu ustanovení §159a odst. 5 občanského soudního řádu".
K odvolání dlužníka Krajský soud v Praze usnesením ze dne 24.2.2009 č.j. 21 Co 61/2009-50 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že "tentýž žalobce se u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo proti žalované rozhodnuto, že je vlastníkem týchž nemovitostí", ačkoliv žaloba byla rozsudkem ze dne 3.1.2008 č.j. 7 C 279/2007-57 zamítnuta a rozhodnutí nabylo právní moci dnem 11.6.2008.
Usnesení odvolacího soudu, které mu bylo doručeno dne 12.3.2009, napadl dlužník dovoláním, obsaženým v podání ze dne 7.5.2009 učiněným prostřednictvím jeho zástupkyně advokátky JUDr. Marcely Urbanové, které zaslal soudu prvního stupně telefaxem dne 11.5.2009 a jehož písemnou podobu odeslal soudu prvního stupně téhož dne prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s.p.). Uvedl v něm, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu "má po právní stránce zásadní význam", že "dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem ve smyslu ustanovení §241a odst.2 písm.b) občanského soudního řádu" a že "odůvodnění tohoto dovolání bude zpracováno a příslušnému soudu podáno v termínu do 25.5.2009".
Tímto způsobem podané dovolání dlužník odůvodnil (prostřednictvím své zástupkyně advokátky JUDr. Marcely Urbanové) v podání ze dne 29.5.2009, které učinil ("osobně") u soudu prvního stupně dne 1.6.2009.
Po podání dovolání byl na dlužníka usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5.10.2009 č.j. KSBR 16 INS 4062/2008-B-11 prohlášen konkurs. Insolvenční správce Ing. P. H., CSc. podáním ze dne 24.2.2010 navrhl, aby bylo v tomto řízení, přerušeném prohlášením konkursu (srov. §263 odst. 1 insolvenčního zákona), pokračováno. Soud proto v řízení pokračoval s tím, že insolvenční správce Ing. P. H., CSc. se stal účastníkem řízení (žalobcem) na místě dlužníka (srov. §264 odst. 1 insolvenčního zákona).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony] a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden (srov. §242 odst. 1 o.s.ř.); rozsahem dovolacích návrhů není vázán jen v případech uvedených v ustanovení §242 odst. 2 o.s.ř. Není-li v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu zvoleným rozsahem dovolacích návrhů) vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu proto není možné přezkoumat.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm.a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení §240 o.s.ř. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst.2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, jímž uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst. 1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že dlužník podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu včas podáním v podobě telefaxového dokumentu dne 11.5.2009, včas doplněným předložením jeho originálu, a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., neboť dlužník byl při podání dovolání zastoupen advokátkou JUDr. Marcelou Urbanovou.
Dovolání obsažené v podání, které došlo soudu dne 11.5.2009, však neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů usnesení odvolacího soudu napadá; uvádí se v něm pouze to, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu "má po právní stránce zásadní význam", že "dovolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 písm.b) občanského soudního řádu" a že "odůvodnění tohoto dovolání bude zpracováno a příslušnému soudu podáno v termínu do 25.5.2009". Protože dlužník v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř., mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, tedy do dne 12.5.2009 (srov. též §57 odst. 2 větu první o.s.ř.); to platí bez ohledu na obsah usnesení soudu prvního stupně ze dne 12.5.2009 č.j. 13 C 110/2008-61, neboť jde o lhůtu stanovenou zákonem, která nemůže být (účinně) - na rozdíl od tzv. soudcovských lhůt - prodloužena rozhodnutím soudu. Dlužník však dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doplnil teprve podáním ze dne 29.5.2009, které učinil ("osobně") u soudu prvního stupně dne 1.6.2009. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, dlužník tak dovolacímu soudu, který je - jak již výše uvedeno - vázán uplatněnými dovolacími důvody, zabránil, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce (který vstoupil do řízení na místo dlužníka) - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnosti - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádném náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. října 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu