ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.3559.2008.1
sp. zn. 21 Cdo 3559/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) O. K. a b) A. K., obou zastoupených JUDr. Jiřím Rakem, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova č. 58/31, proti žalovaným 1) AREXIS, spol. s r.o. se sídlem v Ostravě - Přívoze, Chopinova č. 562/7, IČ 44741413, 2) P. N., zastoupenému Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Husova č. 1258/2, a 3) P. L. , zastoupenému Mgr. Luďkem Trnou, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Na Desátém č. 1762/27, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 81 C 41/2006, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. listopadu 2007 č.j. 8 Co 580/2007-194, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 2) společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.060,- Kč k rukám Mgr. Gabriely Nejedlíkové, advokátky se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Husova č. 1258/2; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná "dražba konaná dne 14.4.2004 v hotelu Přerov - vinárna, Náměstí Míru 17, Frenštát pod Radhoštěm, na návrh navrhovatele P. N., dražebníka společnosti AREXIS, spol. s r.o., na základě které byly vydraženy nemovitosti O. K. a A. K., a to objekt bydlení č.p. 243 postavený na pozemku parc. č. st. 2352 a pozemek parc. č. st. 2352 - zast. plocha a nádvoří a pozemek, pozemková parc. č. 708/3 - ostatní plocha, to vše včetně součástí a příslušenství zapsané v kat. nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v Novém Jičíně pro katastrální území Frenštát pod Radhoštěm, obec Frenštát pod Radhoštěm, okres Nový Jičín, účastníkem dražby P. L. za cenu 1.680.000,- Kč". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že zástavní smlouvou ze dne 24.11.1993 bylo zřízeno k předmětným nemovitostem zástavní právo ve prospěch pohledávky Komerční banky, a.s. ze smlouvy o úvěru vůči dlužníku společnosti L.J.A., s.r.o., IČ 49611372, že pravomocným rozhodnutím soudu bylo žalobcům uloženo zaplatit věřiteli na jistině pohledávky 6.073.986,66 Kč, přičemž jejich povinnost "byla omezena výtěžkem z prodeje předmětných nemovitostí", a že výše příslušenství pohledávky je "dosud sporná". Žalobci mají za to, že zajištěná pohledávka byla uspokojena v rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 2654/2001, když věřiteli bylo vyplaceno 9.453.334,- Kč. Napadená veřejná nedobrovolná dražba je neplatná též proto, že neobsahuje - obdobně jako dražební vyhláška - přesné označení předmětu dražby; v katastrálním území Frenštát pod Radhoštěm jsou pozemky vedeny ve dvou číselných řadách (jako pozemkové a stavební parcely) a označení pozemku č. 708/3 je nesprávné, neuvádí-li se současně, že jde o "pozemkovou parcelu". Žalobci dále namítají, že jim nebyl umožněn přístup do prostor, v nichž probíhala dražba, a že v dražební vyhlášce byla označena jako "přihlášený věřitel" Okresní správa sociálního zabezpečení s pohledávkou ve výši 901.373,- Kč, ačkoliv vůči žalobcům nemá žádnou pohledávku.
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 10.5.2007 č.j. 81 C 41/2006-153 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci a žalovaný 1) nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení 6.247,50 Kč k rukám advokátky Mgr. Gabriely Nejedlíkové a že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení 5.475,- Kč k rukám advokáta Mgr. Luďka Trny. Z výsledků dokazování zjistil, že žalobce 1) provedl na návrh žalovaného 2), který nabyl zajištěnou pohledávku od předchozího věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.7.2003, veřejnou nedobrovolnou dražbu předmětných nemovitostí zatížených zástavním právem a že žalovaný 3) nemovitosti vydražil za 1.680.000,- Kč. Námitku žalobců, že ve smlouvě o provedení dražby, v oznámení o dražbě a v dražební vyhlášce byly chybně označeny pozemky č. 708/3 a č. 2352, soud prvního stupně odmítl s odůvodněním, že parcela č. 708/3 byla označena v souladu se zákonem, když bylo správně uvedeno, že jde o "pozemkovou parcelu", a že pozemek č. 2352, který je "zapsán v číselné řadě stavebních parcel", sice nebyl vždy náležitě označen, avšak v rozhodnutích "nalézacího soudu", ve smlouvě o provedení dražby a v "následných listinách" jsou "předmětné nemovitosti označeny mimo jiné i odkazem na list vlastnictví, když na předmětném listu vlastnictví katastru nemovitostí není zapsáno vlastnické právo žalobců k jiným nemovitostem", a je tedy "naprosto jednoznačně individualizován a je nezaměnitelný s jinými případnými parcelami". Skutečnost, že v dražební vyhlášce byly uvedeni věřitelé, kteří ve skutečnosti neměli pohledávku proti žalobcům, není důvodem neplatnosti dražby. Ke tvrzení žalobců, že pohledávka zajištěná zástavním právem na předmětných nemovitostech zanikla v řízení o výkon rozhodnutí vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 2654/2001, soud prvního stupně uvedl, že žalobci nedoložili, že by z tohoto důvodu písemně požádali o upuštění od dražby. K uplatňování neplatnosti dražby z důvodu, že jim nebyl umožněn přístup do prostor, v nichž se konala dražba, žalobci nejsou věcně legitimováni.
K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30.11.2007 č.j. 8 Co 580/2007-194 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobci a žalovaný 1) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů odvolacího řízení 11.424,- Kč k rukám advokátky Mgr. Gabriely Nejedlíkové a že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů odvolacího řízení 9.600,- Kč k rukám advokáta Mgr. Luďka Trny. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že nebyly prokázány důvody, z nichž žalobci dovozovali neplatnost napadené dražby, a zdůraznil, že z označení pozemku č. 708/3 bylo zřejmé, že se jednalo o "parcelu pozemkovou", a že přihlášky dalších věřitelů, kteří ve skutečnosti neměli za žalobci pohledávku, nejsou důvodem neplatnosti dražby. Ke tvrzení žalobců o tom, že došlo k zániku pohledávky zajištěné zástavním právem na předmětných nemovitostech uspokojením v rámci soudního řízení o výkon rozhodnutí a že je proto napadená dražba neplatná, odvolací soud uvedl, že se "nejednalo o tzv. střet dražeb" a že "žalobci netvrdili a tím méně prokázali, že by požádali o upuštění od dražby písemně".
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Namítli v první řadě, že "předmětné pozemky byly v dražbě nesprávně označeny, odlišně od předchozích soudních rozhodnutí, a že v důsledku nesprávného postupu Vrchního soudu v Olomouci je nevykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.3.1999 a ze dne 18.12.2002, který byl podkladem pro konání nedobrovolné dražby dne 14.4.2004". Nesouhlasí s názorem, že pozemky jsou nezaměnitelné a jednoznačně specifikovány, když "ve výpise z katastru nemovitostí na LV č. 90 u parc. č. 2352 (bez st.) v daném k.ú. je uveden jako vlastník J. S. a D. M.". Žalobci dále soudům vytýkají, že náležitě nezohlednily, že smlouva o provedení dražby a dražební vyhláška "obsahují nestejné výše částek přihlášené pohledávky žalovaného 2)" a že dražební vyhláška obsahovala přihlášku pohledávky Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně, ačkoliv žádnou pohledávku vůči žalobcům neměla. Žalobci odmítají názor soudů, že by nepodali žádost o upuštění od konání dražby, a tvrdí, že žalobce před zahájením dražby "měl veškeré listiny s sebou, ale že dražebník tyto listiny nepřevzal", a že žalobce "následně nebyl puštěn do místnosti konání dražby". Žalobci současně poukazují na to, že v řízení o výkon rozhodnutí vedeném u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 2654/2001 byla na zajištěnou pohledávku poskytnuta částka 9.453.334,- Kč, ačkoliv "vykonatelná pohledávka" činila pouze 6.073.986,66 Kč; to, že předmětné nemovitosti byly vydraženy za 1.680.000,- Kč, mělo být posouzeno jako "nezákonné provedení dražby". Žalobci navrhli, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil.
Žalovaný 2) navrhl, aby bylo dovolání žalobců zamítnuto. Uvedl, že k uspokojení jeho pohledávky zajištěné zástavním právem před započetím nedobrovolné dražby nedošlo, že žalobci nedoložili, že by byl závazek zajištěný zástavou splněn, a že ani o upuštění od dražby dražebníka nepožádali.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení §237 o.s.ř.
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Žalobci dovoláním napadají rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobců proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [§237 odst.3 o.s.ř.].
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení §237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení §237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.
Žalobci v dovolání v první řadě namítali nesprávné označení pozemků č. 708/3 a č. 2352. Z obsahu spisu vyplývá, že ve smlouvě o provedení dražby ze dne 12.12.2003, v oznámení o nedobrovolné dražbě ze dne 18.12.2003, v dražební vyhlášce ze dne 26.1.2004, v dodatcích č. 1 a 2 k dražební vyhlášce ze dne 10.3.2004 a ze dne 8.4.2004 a v protokolu o provedené dražbě ze dne 14.4.2004 jsou uvedené pozemky označeny způsobem odpovídajícím zákonným požadavkům. Nepřesně jsou označeny zejména v zástavní smlouvě ze dne 24.11.1993 a ve výrocích rozsudků býv. Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 4.3.1999 sp. zn. 24 Cm 48/97 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.12.2002 č.j. 24 Cm 48/97-151; vzhledem k tomu, že v těchto listinách jsou pozemky označeny též prostřednictvím listu vlastnictví, na němž jsou zapsány, nemohou - jak správně dovodily soudy - o jejich řádné individualizaci vznikat žádné důvodné pochybnosti. Nemohl být proto přijat závěr, že by v napadené veřejné nedobrovolné dražbě mohly být prodány pozemky, které by patřily někomu jinému než žalobcům.
Podle ustanovení §46 odst.1 písm.a) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění dalších předpisů, účinném do 30.4.2004 (tj. v době uzavření smlouvy o provedení dražby a v době provedení napadené dražby) dražebník upustí od dražby nejpozději do jejího zahájení na základě písemné žádosti zástavce, dlužníka nebo vlastníka, bude-li dražebníkovi současně doloženo, že byl splněn závazek zajištěný zástavním právem nebo zástavní právo zaniklo jiným způsobem.
Závěru soudů, podle kterého žalobci neprokázali podání písemné žádosti o upuštění od dražby z důvodu, že zajištěná pohledávka byla uspokojena v rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 50 E 2654/2001, dovolatelé oponují námitkou, že žalobce před zahájením dražby "měl veškeré listiny s sebou, ale že dražebník tyto listiny nepřevzal", a že "následně nebyl puštěn do místnosti konání dražby". Vzhledem k tomu, že o rozvrhu rozdělované podstaty - jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 50 E 2654/2001 - bylo rozhodnuto (včetně plnění na pohledávku zajištěnou zástavním právem na předmětných nemovitostech ve výši 9.438.634,- Kč) usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 28.5.2004 č.j. 50 E 2654/2001-99 a že tedy z důvodu tohoto plnění nemohlo být upuštěno od veřejné nedobrovolné dražby konané již dne 14.4.2004, je bez dalšího zřejmé, že porušení povinnosti podle ustanovení §46 odst.1 písm.a) zákona o veřejných dražbách nebo úhrada zajištěné pohledávky nemohou být důvodem pro vyslovení neplatnosti napadené dražby. Vyslovení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby ze dne 14.4.2004 neodůvodňuje ani to, že v dražební vyhlášce byla uvedena přihláška Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně, ačkoliv jí žalobci nic nedlužili, a že smlouva o provedení dražby a dražební vyhláška obsahovaly "nestejné částky výše přihlášené pohledávky" zástavního věřitele, neboť nejde o taková pochybení, která by mohla vést k závěru o neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby. Kdyby bylo z výtěžku dražby plněno na "neexistující dluh" žalobců, nic jim nebrání, aby se domáhali vydání takového bezdůvodného obohacení.
Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu vychází z ustálené judikatury soudů, že proto nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy dovolání žalobců proti němu není přípustné ani podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř. Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému 2) náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátkou ve výši 2.250,- Kč [srov. §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 2.550,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalovaného 2) advokátka Mgr. Gabriela Nejedlíková osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovanému 2) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst.1 a 3 a §151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 510,- Kč. Protože dovolání žalobců bylo odmítnuto, dovolací soud jim podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalovanému 2) náklady v celkové výši 3.060,- Kč společně a nerozdílně nahradili. Žalobci jsou povinni přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného 2) v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Žalovaným 1) a 3) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř. bylo proto rozhodnuto, že žádný z těchto účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu