ECLI:CZ:NS:2010:21.CDO.5179.2009.1
sp. zn. 21 Cdo 5179/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně JUDr. Š. K , zastoupené JUDr. Janem Veselým, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Loutkářská č. 2f, proti žalovaným 1) JUDr. L.ence Duškové se sídlem v Praze 7, Schnirchova č. 20, jako správkyni konkursní podstaty úpadce IP Exit, a.s. se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí č. 976/32, IČO 45316619, zastoupené Mgr. Karlem Hnilicou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská č. 40, 2) MEXX CLANROY a.s. se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 802/56, IČO 26426927, a 3) GENERAL FACTORING, a.s. se sídlem v Bratislavě, Košická č. 56, Slovenská republika, zastoupenému JUDr. Pavlem Šafářem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 99/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2009 č.j. 39 Co 321/2008-504, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalované 1) 3.060,- Kč k rukám Mgr. Karla Hnilicy, advokáta se sídlem v Praze 2, Lublaňská č. 40, a žalovanému 3) 2.550,- Kč k rukám JUDr. Pavla Šafáře, advokáta se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, vše do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243 odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22.4.2009 č.j. 39 Co 321/2008-504, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně podanému proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20.12.2007 č.j. 5 C 99/2005-309, a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, vzala žalobkyně podáním ze dne 16.9.2010, doručeným Nejvyššímu soudu České republiky dne 17.9.2010, zcela zpět. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací proto dovolací řízení podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony) zastavil.
V dovolacím řízení vznikly žalované 1) a žalovanému 3) [každému z nich] náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.250,- Kč [srov. §8, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované 1) advokát Mgr. Karel Hnilica osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalované 1) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst.1 a 3 a §151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 510,- Kč; u žalovaného 3) náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a z náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který ho zastupoval, v rozporu s ustanovením §14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této daně. Protože žalobkyně z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud jí podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o.s.ř. uložil, aby žalovaným 1) a 3) tyto náklady nahradila. Žalobkyně je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení v celkové výši 3.060,- Kč a 2.550,- Kč zaplatit k rukám advokátů, kteří žalované 1) a 3) v tomto řízení zastupovali (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Žalovanému 2) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř. bylo proto rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu