ECLI:CZ:NS:2010:23.CDO.2095.2009.1
sp. zn. 23 Cdo 2095/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Jana Huška v právní věci žalobce B. Š., zastoupeného JUDr. Lukášem Jansou, advokátem se sídlem Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory, proti žalované BMA TRADING INTERNATIONAL s. r. o. , se sídlem Tábor 888/21, 616 00 Brno, IČ 26973821, zastoupené JUDr. Milanem Kyjovským, advokátem se sídlem Poštovská 8c, 601 00 Brno, o porušování práv k ochranné známce a ochranu před nekalou soutěží, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 89/2008, k dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 2009 č. j. 3 Cmo 425/2008 – 30 takto:
I. Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Podle obsahu spisu se žalobce domáhal ochrany proti porušování práv k ochranné známce a proti nekalé soutěži žalobou, v níž požadoval, aby žalované byly uloženy následující povinnosti:
- zdržet se užívání doménového jména www.mimi-bazar.cz , a to provozování internetových stránek pod tímto doménovým jménem, přesměrování na jiné doménové jméno prostřednictvím doménového jména www.mimi-bazar.cz , umístění odkazu na internetové stránky pod toto doménové jméno a zdržet se publikování informací prostřednictvím tohoto doménového jména,
- odstranit označení „mimi-bazar“ ze všech svých webových prezentací, reklamních materiálů, tištěných propagací, reklamních bannerů, a zdržet se jakéhokoli dalšího používání označení mimi-bazar vůči spotřebitelům,
- převést doménové jméno www.mimi-bazar.cz na žalobce za cenu odpovídající běžným nákladům na registraci domény.cz, a to do tří dnů od právní moci rozsudku,
- zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč jako přiměřené zadostiučinění, a to do tří dnů od právní moci rozsudku,
- zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.
Dle žalobního tvrzení tím, že žalovaná provozuje pod doménou www.mimi-bazar.cz server (resp. uživatel je prostřednictvím této domény přesměrován na server) zcela obdobného zaměření, jaké má server žalobce, provozovaný pod doménou www.mimibazar.cz , dopouští se porušování práv žalobce k jeho ochranné známce MIMIBAZAR, č. zápisu 288869, podle §8 zák. č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, a dále nekalosoutěžního jednání podle obchodního zákoníku (dále jen obch. zák.), konkrétně podle §44 odst. 1 - generální klauzule, §47 písm. a) - vyvolání nebezpečí záměny a §48 - parazitování na pověsti.
Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 26. 9. 2008 uvedla, že neuznává nárok uplatněný žalobcem. Žalovaná namítá zejména nesplnění podmínek řízení podle §11 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), je-li vedeno řízení před nepříslušným soudem (dle názoru žalované není věcně a místně příslušný k rozhodování o podané žalobě Městský soud v Praze, když z podané žaloby vyplývá, že žalobce opírá svůj nárok o právo nekalé soutěže, zejména o právo k internetové doméně). Dále žalovaná uvádí, že vzhledem k tomu, že žalobce nemá ochrannou známkou chráněné předmětné označení pro službu vztahující se k nákupu a prodeji zboží, resp. ke zprostředkování nákupu a prodeje zboží (zápisná nezpůsobilost), nemůže se žalovaná vůči němu dopouštět porušování práv k ochranné známce. Žalovaná rovněž nesouhlasí s posouzením zaměnitelnosti obou domén z hlediska práva nekalé soutěže, když nelze hodnotit zaměnitelnost doménových jmen z hlediska průměrného spotřebitele, nýbrž z hlediska průměrného uživatele internetu, který si je vědom významu a důležitosti každého jednotlivého písmene, číslice a znaménka při zadávání internetové adresy při užívání internetu, tj. nutnosti zadání zcela přesného užití určitého doménového jména k nahlédnutí na požadované internetové stránky.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. října 2008 č. j. 2 Cm 89/2008-19 z a -
m í t l námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze, vznesenou žalovanou v podání ze dne 26. 9. 2008.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze (dále jen odvolací soud) usnesením ze dne 30. ledna 2009 č. j. 3 Cmo 425/2008-30 usnesení soudu prvního stupně p o t v r d i l .
Odvolací soud přezkoumal podle §212 a násl. o. s. ř. napadené usnesení soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta námitka místní nepříslušnosti soudu prvního stupně, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
Odvolací soud zjistil, že ve věci jde o nároky žalobce tvrzené jako nároky ze dvou právních titulů – tvrzeno je porušení práva vlastníka ochranné známky a tvrzeno je jednání nekalé soutěže žalované. Tvrdí-li žalobce, že žalovaná porušuje určitým konkrétním jednáním práva žalobce chráněná právně ze dvou titulů a požaduje konkrétní nárok, jenž může být z obou těchto titulů i uplatněn, pak není důvod pro to, aby soud žalobce vyzýval k rozdělení, co žádá konkrétně z toho kterého titulu, ale je na místě, aby rozhodl o uplatněném nároku z obou titulů, když ve věci samé je věcně příslušným soud téhož stupně pro takto „věci spojené“. V daném případě je k věci z nekalé soutěže věcně příslušným krajský soud podle §9 odst. 3 písm. l) o. s. ř. a k věci z ochranné známky Městský soud v Praze podle §6 odst. 1 písm. a) zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (tato právní úprava je účinná od 1. 1. 2008, tedy v posuzovaném případě použitelná při uplatnění zásady lex posterior derogat priori), a případné rozdělení věci na věcí vícero s případným vyloučením jedné věci a jejím postoupením jinému soudu téhož stupně je v rozporu s ekonomikou řízení i úpravou §89 o. s. ř.
Odvolací soud uzavřel, že jediným soudem (věcně a místně příslušným) o předmětném návrhu rozhodnout v prvním stupni je Městský soud v Praze, že námitka místní nepříslušnosti neobstojí a že zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně je správné a proto podle ustanovení §219 o. s. ř. bylo toto jeho rozhodnutí jako věcně správné potvrzeno.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, přestože odvolací soud v poučení usnesení, jímž potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, uvedl, že dovolání proti tomuto usnesení není přípustné. Žalovaná považuje své dovolání za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Dovolatelka namítá nesplnění podmínek řízení, které spatřuje ve skutečnosti, že o podané žalobě o ochranu před nekalou soutěží má rozhodovat nepříslušný soud (podle §11 odst. 1 o. s. ř. se má konat řízení u toho soudu, který je věcně a místně příslušný). Dovolatelka usuzuje, že z podaného návrhu na zahájení řízení vyplývá, že žalobce svůj nárok opírá zejména o právo nekalé soutěže, což je věc, která k vyřízení Městskému soudu v Praze nepřísluší. Dále dovolatelka uvádí, že řízení před Městským soudem v Praze by mohlo znamenat zkrácení žalované na jejím právu na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces. Dovolatelka je přesvědčena, že předmětná otázka nepříslušnosti Městského soudu v Praze pro rozhodování sporů z nekalé soutěže je otázkou zásadního právního významu.
Dovolatelka se obrací na Nejvyšší soud ČR (dále jen dovolací soud) s požadavkem, aby zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně a věc přikázal Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému.
Napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno před 1. červencem 2009, kdy nabyla účinnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb., Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto vzhledem k bodu 12 přechodných ustanovení v článku II uvedeného zákona dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná. Věcí samou se totiž rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdo 774/97, publikované pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto odvolání z důvodu nepřípustnosti odvolání, je rozhodnutím procesního charakteru, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou, a není tedy rozhodnutím o věci samé. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení §237 o. s. ř.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci insolvenčního řízení, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř., kterým je upravena přípustnost dovolání proti nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí námitky místní nepříslušnosti s tím, že jediným soudem (věcně a místně příslušným) o předmětném návrhu rozhodnout v prvním stupni je Městský soud v Praze.
Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované – aniž by se mohl věcí zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Lze tak uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR je proto, aniž nařizoval jednání (ustanovení §243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) pro nepřípustnost usnesení o d m í t l (ustanovení §243b odst. 5, věta první, a §218 písm. c) o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rámci dalšího řízení.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. září 2010
JUDr. Kateřina H o r n o ch o v á předsedkyně senátu