ECLI:CZ:NS:2010:25.CDO.3415.2010.1
sp. zn. 25 Cdo 3415/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce P. P. proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, 2) České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, 3) Policii ČR – Prezidiu, se sídlem v Praze 7, Strojnická 27, 4) „Poldovi debilovi očíslovanému 311 611“, 5) „Poldovi skinheadovi očíslovanému 310 117“, a 6) „Poldovi podvodníkovi očíslovanému 275 205“, o náhradu škody , vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 41 C 347/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2010, č. j. 51 Co 67/2010-75, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 3. 2010, č. j. 51 Co 67/2010-75, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 11. 2009, č. j. 41 C 347/2009-60, jímž soud prvního stupně zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů podle §30 odst. 1 o.s.ř.
Žalobce napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním ze dne 19. 3. 2010, jehož součástí je i žádost o ustanovení zástupce. Dovolatel uvedl, že pokud by mu byl jako právnímu laikovi ustanoven zástupce, mohl by odstranit vady žaloby a domáhat se svých práv. V dalším se žalobce omezil na slovní výpady a hrubé invektivy vůči soudům a dalším subjektům.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Vzhledem k nepřípustnosti dovolání není nedostatek podmínky povinného zastoupení dovolatele v daném případě důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§241b odst. 2 o.s.ř.).
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Dovolání není přípustné podle ustanovení §237 o.s.ř., neboť usnesení o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro řízení není rozhodnutím ve věci samé, ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., v nichž jsou taxativně vyjmenovány případy přípustnosti dovolání a tento mezi nimi uveden není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006).
Nejvyšší soud proto podle §218 písm. c) ve spojení s §243b odst. 5 větou první o.s.ř. dovolání odmítl.
O nákladech řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť řízení ve věci dosud není skončeno a o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího, bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. října 2010
JUDr. Petr Vojtek, v. r.
předseda senátu