ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.2670.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 2670/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobců: a) F. Z. a b) Z. Z. , proti žalovanému Ing. V. P. , zastoupenému Michalem Benčokem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 6, o určení neplatnosti zvýšení nájemného a o vzájemném návrhu žalovaného na vyklizení žalobců z jimi užívané části bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 6 C 67/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2009, č. j. 51 Co 262/2009-160, takto:
I. Dovolání proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2009, č. j. 51 Co 262/2009-160, jímž byl potvrzen výrok II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. ledna 2009, č. j. 6 C 67/2007-146, kterým byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného na vyklizení části bytu, a výrok o nákladech řízení, a proti výroku o nákladech odvolacího řízení, se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 3 (soud prvního stupně) rozsudkem z 19. 1. 2009, č. j. 6 C 67/2007-146, výrokem pod bodem I. určil, že „zvýšení nájemného z bytu č. 4, o velikosti 1+1, o rozloze 52,6 m2, II. kat., nacházejícího se ve 3. NP domu č. p. 526 v ulici N. P. č. 35, v P. 10 – Strašnicích, určené v dopise žalovaného ze dne 21. 2. 2007, je neplatné“, výrokem pod bodem II. zamítl „vzájemný návrh žalovaného, požadující výrok soudu, že žalobci jsou povinni vyklidit jimi užívanou severní část bytu, přiléhající k traktu nádvoří, tedy dvě místnosti s příslušenstvím o celkové výměře 47,9 m2 ve 3. NP domu č. p. 526, k. ú. S., N. P. 526/35, v Praze 10, do 15 dnů od právní moci rozsudku“, a rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný odvolání a v průběhu odvolacího řízení vzal zpět odvolání proti výroku o určení neplatnosti zvýšení nájemného. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem z 30. 10. 2009, č. j. 51 Co 262/2009-160, odvolací řízení ve věci určení neplatnosti zvýšení nájemného zastavil, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž byl zamítnut vzájemný návrh žalovaného o vyklizení části bytu, a ve výroku nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podal žalovaný dovolání, kterým je napaden i souvisící výrok o nákladech odvolacího řízení. Protože jde o rozsudek vydaný po 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve po novele provedené zákonem č. 7/2009 Sb. (čl. XXVII tohoto zákona) – dále „o. s. ř.“.
Dovolání, které žalovaný podal proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu včas a řádně zastoupený, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť jím byl potvrzen prvý rozsudek soudu prvního stupně, a z následujícího důvodu nemůže být přípustné ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Žalovaný v dovolání pouze odkázal na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze 3. 11. 2009, č. j. 6 C 344/2007-91, jímž mělo být rozhodnuto o jeho vlastnickém právu k předmětnému bytu, tedy na rozhodnutí vydané až po napadeném rozsudku odvolacího soudu. Uplatnil tak novou skutečnost, ke které nemůže dovolací soud v řízení o dovolání přihlížet, neboť podle §241a odst. 4 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti a důkazy ve věci samé.
Z uvedeného vyplývá, že žalovaný v dovolání proti napadenému výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé nepředestřel otázku zásadního právního významu. Dovolání není přípustné ani proti souvisícímu výroku o nákladech řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod číslem 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003). Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. by žalobcům vůči žalovanému náležela náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jim však nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. prosince 2010
JUDr. Marie R e z k o v á, v. r.
předsedkyně senátu