ECLI:CZ:NS:2010:26.CDO.465.2010.1
sp. zn. 26 Cdo 465/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobců: a) F. S ., a b) JMV spol. s r. o. , IČ: 45801533, se sídlem v Praze 7, Bubenská 13, zastoupených Mgr. Milanem Romanovským, advokátem se sídlem Praze 1, Dlouhá 16, proti žalované L. B ., zastoupené JUDr. Jaroslavem Červinkou, advokátem se sídlem v Praze 7, Výstaviště 67, o 180.000,- Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 317/2005, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2009, č. j. 23 Co 532/2008-144, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle čl. II. bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno. Protože žalovaná dovoláním napadla potvrzující rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2009, č. j. 23 Co 532/2008-144, tj. rozhodnutí vydané 18. února 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále „o. s. ř.“) a §243c odst. 2 občanského soudního řádu ve znění uvedené novely.
Podle §240 odst. 1 věta prvá o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Nejvyšší soud v rozhodnutí z 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikovaném pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004, konstatoval, že „tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř, Nejvyšší soud odmítne podle §43 odst. 2 o. s. ř.“. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o. s. ř.), se proto po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2009, č. j. 23 Co 532/2008-144, doručeném jí 16. 3. 2009, podala žalovaná včas 11. 5. 2009 blanketní dovolání (nebyly v něm uvedeny žádné důvody) se žádostí o ustanovení advokáta. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) z 13. 7. 2009, č. j. 11 C 317/2005-157, které nabylo právní moci 6. 8. 2009, byl jejím zástupcem ustanoven advokát JUDr. Jaroslav Červinka. Od tohoto data běžela žalované nová dvouměsíční dovolací lhůta, ve které mohla vady dovolání odstranit a jejíž posledním dnem bylo úterý 6. 10. 2009. Jestliže úplné dovolání podala žalovaná prostřednictvím advokáta u soudu prvního stupně osobně až 1. 12. 2009, stalo se tak po marném uplynutí dovolací lhůty. Na tom nic nemění skutečnost, že byla usnesením soudu prvního stupně z 11. 9. 2009, č. j. 11 C 317/2005-164, doručeném jí 17. 9. 2009, vyzvána, aby vady dovolání odstranila ve stanovené třicetidenní lhůtě, když navíc i tato lhůta marně uplynula v pondělí 19. 10. 2009. Vzhledem k tomu, že marným uplynutím uvedené lhůty se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a brání tomu, aby dovolání mohlo být projednáno, Nejvyšší soud dovolání žalované podle §241b odst. 3 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobcům účelně vynaložené náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. března 2010
JUDr. Marie R e z k o v á, v. r.
předsedkyně senátu