Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.03.2010, sp. zn. 28 Cdo 2358/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2358.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2358.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 2358/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce J. R. , proti žalovaným 1/ P. R., a 2/ C. R., o zaplacení částky 1.513.751,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 33 C 143/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. února 2009, č. j. 5 Co 2742/2008-137, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 6. října 2008, č. j. 33 C 143/2008-77, řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II.). Soud prvního stupně zastavil řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/91 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce nezaplatil přes výzvu soudu soudní poplatek ve stanovené lhůtě po té, co byl jeho vzájemný návrh vyloučen k samostatnému řízení usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 4. 2008, č. j. 12 C 351/2005-204. K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. února 2009, č. j. 5 Co 2742/2008-137, odvolání žalobce odmítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky (výrok II.). Odvolací soud svým usnesením ze dne 11. 12. 2008, č. j. 5 Co 2742/2008-112, vyzval odvolatele J. R., aby své podání ze dne 19. 10. 2008 ve stanovené lhůtě doplnil, protože neobsahuje základní náležitosti odvolání. Odvolatel byl především vyzván, aby uvedl, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí o zastavení řízení, a poučen, že pokud nebude podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno, nelze v řízení dále pokračovat a soud podání odmítne. Dále bylo odvolateli rovněž umožněno v dodatečné lhůtě zaplatit soudní poplatek. Protože z odvolání J. R. je patrný jen nesouhlas odvolatele s jiným usnesením, než na které odvolatel reagoval svým „ odvoláním“ ze dne 19. 10. 2008, a žádné jiné důvody nebyly uvedeny ani po poučení, odvolací soud postupoval podle §43 odst. 2 o. s. ř. a odvolání žalobce odmítl Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (posuzováno podle jeho obsahu), ve kterém vyjadřuje nesouhlas se závěry krajského soudu. Žalovaní se k dovolání nevyjádřili. Nejvyšší soud zjistil, že žalobce podal dovolání v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o. s. ř.), otázkou zastoupení žalobce se s ohledem na znění §241b odst. 2 o. s. ř. nezabýval a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení, neboť nebylo přes výzvu soudu doplněno, přičemž o takovém následku byl odvolatel řádně poučen. Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno či změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238 a §238a o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání pak také nevyplývá z ustanovení §239 odst.1 a 2 o. s. ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání rovněž nelze důvodně dovozovat ani z ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení §43 o. s. ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jímž byl podle tohoto ustanovení odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv, odmítl-li odvolací soud podle ustanovení §43 odst. 2 o. s. ř. odvolání pro neodstranění vad podání. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. Žalovaným vzniklo podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, žádné však nevynaložili. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. března 2010 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/10/2010
Spisová značka:28 Cdo 2358/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.2358.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
§218 odst. c o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09