ECLI:CZ:NS:2010:28.CDO.4343.2009.1
sp. zn. 28 Cdo 4343/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce K. J. , zastoupeného Mgr. Martinem Zikmundem, advokátem v Plzni, Perlová 14, proti žalovanému Honebnímu společenstvu Erpužice , se sídlem v Erpužicích, Stříbro, zastoupenému JUDr. Věrou Nenutilovou, advokátkou ve Stříbře, Masarykovo náměstí 8, o určení neplatnosti usnesení ustavující valné hromady žalovaného, konané dne 22. 10. 2005, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 3 C 14/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 6. 2009, č. j. 61 Co 280/2008-373, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech dovolacího řízení částku 5.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Věry Nenutilové.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni shora uvedeným byl změněn rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 4. 3. 2008, č.j. 3 C 14/2006-336, tak, že žaloba o určení neplatnosti usnesení ustavující valné hromady žalovaného, konané dne 22. 10. 2005, byla zamítnuta. Žalobci byla stanovena povinnost zaplatit ČR – Okresnímu soudu Tachov na nákladech řízení částku 1.036,50 Kč a současně zaplatit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce se nemohl úspěšně domáhat určení neplatnosti usnesení ustavující valné hromady žalovaného, neboť posuzovanou námitku neuplatnil u soudu včas, tj. v době běhu patnáctidenní subjektivní prekluzivní lhůty dané v ustanovení §22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Odvolací soud považoval tvrzení žalobce, že se dozvěděl o existenci odlišného znění stanov honebního společenstva, oproti těm, které byly skutečně schváleny na jeho ustavující valné hromadě, za zcela nepodložené a účelové. Za nevěrohodné považoval odvolací soud i to, že žalobce spojoval okamžik zjištění důvodů neplatného hlasování valné hromady až s datem 10. 1. 2006. Žalobce se totiž podle odvolacího soudu účastnil celého jednání ustavující valné hromady, konané dne 22. 10. 2005, měl k dispozici podklady pro hlasování, hlasoval na ni, byl seznámen s jejím průběhem a s výsledky hlasování.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Vytýkal odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci. Shledal v odvolacím řízení vadu, která měla mít za následek nesprávné a nezákonné rozhodnutí ve věci. Dovolatel nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu, že ze strany žalobce nebyla prokázána včasnost podání žaloby v patnáctidenní subjektivní lhůtě. Podle dovolatele odvolací soud vycházel chybně z domněnky, že dovolatel pracoval s příslušnými podklady v rámci své činnosti v přípravném výboru. Dovolatel též obšírně shrnul genezi celého případu s vytčením všech nedostatků ustavující valné hromady. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný se k podanému dovolání písemně vyjádřil. Podle žalovaného však žalobce v řízení neprokázal, že by se na valné hromadě projednávalo nebo schvalovalo něco, s čím by nebyl seznámen nebo o čem by nevěděl. Žalovaný navrhl, aby dovolání bylo Nejvyšším soudem zamítnuto.
Dovolání bylo podáno ve lhůtě prostřednictvím advokáta (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání bylo přípustné, neboť nižší instance rozhodly o meritu věci ve vztahu k dovolateli odlišně (§237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Dovolací důvod byl uplatněn podle §241a odst. 2 písm. a/, b/ o. s. ř.
Dovolání není důvodné.
Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká,…(viz §22 odst. 8 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti).
Pokud žalobce byl účasten na ustavující valné hromadě a podílel se na hlasování o přijetí stanov, nelze tvrdit, že neměl objektivní možnost dozvědět se o obsahu schválených stanov v době konání valné hromady (srov. např. zdejší sp. zn. 29 Cdo 333/2007). Jedním z předpokladů projednání žaloby po věcné stránce je to, že žalobu podala osoba oprávněná a v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě. Pokud v daném případě byla žaloba soudu podána až 20. 1. 2006, byla podána opožděně. Soud se tedy nemůže zabývat jednotlivými dovolatelem tvrzenými důvody neplatnosti ustavující valné hromady, neboť jeho nárok na přezkum zanikl.
Uplatněné dovolací důvody nebyly naplněny, odvolací soud rozhodl ve věci správně a Nejvyšší soud proto dovolání strany žalující zamítl (§243b odst. 2 věta před středníkem o. s. ř.).
Úspěšné straně žalované vznikl podle §243b odst. 5 a návazných ustanovení o. s. ř. nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení, jež jí vznikly podáním vyjádření k dovolání. Podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb. náležela za jeden úkon zástupce výchozí sazba odměny 10.000,- Kč, redukovaná (jen jeden úkon v řízení) na polovinu, tj. na 5.000,- Kč (§5 písm. d/, §18 odst. 1 cit. vyhl.). S přičtením 300,- Kč režijního paušálu představovaly náklady řízení žalovaného částku 5.300,- Kč.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 17. března 2010
JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.
předseda senátu