ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.1937.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 1937/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele RNDr. P. K. zastoupeného JUDr. Jiřím Tvrdkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Semická 3292/6, PSČ 143 00, za účasti Bytového družstva OHNIVCOVA 16, 18, se sídlem v Praze 4, Ohnivcova 16/1334, PSČ 147 00, IČO 25 08 91 29, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Rychtářem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Sudoměřská 1038/39, PSČ 130 00, o zaplacení 52.375,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 41 C 233/2008, o dovolání navrhovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. července 2009, č. j. 13 Co 163/2009-75, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit Bytovému družstvu OHNIVCOVA 16,18
na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.860,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 19. listopadu 2008, č. j. 41 C 233/2008-44, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu o zaplacení částky 52.375,- Kč s příslušenstvím, a změnil výrok o nákladech řízení tak, že se „žalovanému“ jejich náhrada nepřiznává (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uplatňuje přitom dovolací důvody dle §241a odst. 2 o. s. ř.
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (znění účinné od 1. července 2009), se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Dovolání není přípustné.
Přípustnost dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu ve věci samé upravuje ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. Přípustnost dovolání podle tohoto ustanovení je však výslovně vyloučena ustanovením §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. v obchodních věcech,
v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 100.000,- Kč. K příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci se jde o spor z právního vztahu mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu (navrhovatel požaduje po družstvu úhradu té části nákladů na opravu jím užívané terasy domu ve vlastnictví družstva, kterou měli podle usnesení členské schůze nést jednotliví členové družstva), jež je dle ustanovení §9 odst. 3 písm. g/ o. s. ř. obchodní věcí. Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. proto dovolání přípustné není.
Vzhledem k tomu, že přípustnost dovolání nelze opřít ani o žádné jiné ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a družstvu vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady řízení sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení §7 písm. g/,
§10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 3.750,- Kč
a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty celkem činí 4.860,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. srpna 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu