ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.2213.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2213/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka rozhodl v konkursní věci dlužnice BECKER - MULTIP spol. s r. o., se sídlem v Novém Jičíně, Generála Hlaďo 20, PSČ 741 01, identifikační číslo 41032896, zastoupené JUDr. Lubomírem Rokytou, advokátem, se sídlem v Bílovci, Slezské náměstí 14, PSČ 743 01, o návrhu věřitelky Davuri Holding B. V., se sídlem Naritaweg 165 Telestone 8, 1043BW, Amsterdam, Nizozemské království, zastoupené Mgr. Josefem Bartončíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Koliště 55, PSČ 602 00, na prohlášení konkursu na majetek dlužnice, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 K 19/2006, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. prosince 2007, č. j. 1 Ko 89/2007-260, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. února 2007, č. j. 36 K 19/2006-165 (ve znění opravného usnesení ze dne 23. května 2007, č. j. 36 K 19/2006-211), prohlásil k návrhu věřitelky Davuri Holding B. V. konkurs na majetek dlužnice BECKER - MULTIP spol. s r. o. pro úpadek ve formě platební neschopnosti (§1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání).
K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c/ ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné.
Podstata dovolání tkví v argumentu, že pohledávka navrhující věřitelky je promlčena, neboť absolutně neplatné uznání závazku ze dne 4. října 2000, které dlužnice učinila vůči právní předchůdkyni věřitelky (Konpo, s. r. o.), nezaložilo běh nové promlčecí doby.
Neplatnost uznání závazku podle §323 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ovšem dovolatelka dovozuje jen z toho, že jí nebylo oznámeno postoupení pohledávky ve smyslu ustanovení §526 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“). Ze znění ustanovení §526 odst. 1 věty druhé obč. zák. je přitom zřejmé, že neoznámení či neprokázání postoupení pohledávky dlužníkovi neplatnost uznání závazku dlužníkem vůči postupníkovi nezpůsobuje (jejich jediným důsledkem je možnost dlužníka zprostit se závazku plněním postupiteli) a pro tento triviální úsudek důvod připustit dovolání dán není. Srov. k těmto otázkám také závěry obsažené v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu.
Dovolatelka nadto uvedenou námitkou ve skutečnosti polemizuje s opačným skutkovým závěrem odvolacího soudu, jenž shledal, že uznání bylo dlužnicí učiněno výslovně již vůči postupnici Konpo, s. r. o. (takže postoupení pohledávky muselo být dlužnici prokázáno).
Rovněž námitkou, že „nebylo postaveno na jisto, kdo závazek uznal a za koho, když M.B. je v zápisech z jednání veden jako soukromá osoba a nikoliv jako jednatel úpadce“, oponuje dovolatelka závěru odvolacího soudu, podle něhož z obsahu uznání závazku „nade vší pochybnost“ vyplývá, že uznávací prohlášení učinila dlužnice, nikoliv fyzická osoba. Dovolatelka tak ve skutečnosti uplatňuje dovolací důvod uvedený v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., jenž u dovolání přípustného jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. nemá k dispozici (srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř.).
Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka, podle níž se správce podniku dlužnice připojil k návrhu na prohlášení konkursu až v době, kdy bylo exekuční řízení zastaveno, pročež nebyl k uvedenému legitimován, neboť právní posouzení této otázky není významné pro věc samu (neovlivní závěr odvolacího soudu o existenci plurality věřitelů dlužnice) a její řešení se tak v poměrech dlužnice nemůže projevit (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ ve spojení s §238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. března 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu