ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.2364.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 2364/2008
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Fabric s. r. o. , se sídlem v Praze 8, Povltavská 106/2, PSČ 180 00, identifikační číslo 25 61 43 55, zastoupené JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 15/1107, PSČ 150 00, proti žalovanému Ing. O. K. , jako správci konkursní podstaty úpadkyně Stavební podnik Ralsko, a. s., identifikační číslo 25 42 47 42, zastoupenému JUDr. Vladimírem Formánkem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Pařížská 538/19, PSČ 400 01, o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 Cm 72/2004, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2007, č. j. 15 Cmo 30/2007-112, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. května 2007, č. j. 15 Cmo 30/2007-112, se v měnícím výroku ve věci samé zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 21. listopadu 2006,č. j. 45 Cm 72/2004-76, zamítl žalobu o určení, že žalobkyně má za úpadkyní Stavební podnik Ralsko, a. s. (dále jen „úpadkyně“), pohledávku ve výši 1.661.684,- Kč (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) žalobkyně a úpadkyně uzavřely 4. června 2001 smlouvu o dílo č. R-1203/01 (dále jen „smlouva“) podle ustanovení §536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), v níž se žalobkyně zavázala k dodávce a montáži opláštění Centrální požární stanice Česká Lípa za dohodnutou cenu 12,153.453,- Kč (bez daně z přidané hodnoty);
2) v článku VI. bodu 6.4. smlouvy se úpadkyně jako objednatelka zavázala uhradit veškeré faktury zhotovitele až do výše 95 % fakturované částky a zbylých 5 % na základě konečné faktury do 35 dnů ode dne předání a převzetí díla při bezvadném plnění (bod 6.4.1.) nebo do 35 dnů ode dne odstranění vad a nedodělků podle protokolu o předání a převzetí díla (bod 6.4.2.);
3) v dodatku č. 1 ze 17. ledna 2002 ke smlouvě (dále jen „dodatek ke smlouvě“), kterým byly doplněny články II. a V. smlouvy, bylo dohodnuto rozdělení stavby na části „A“, “B“, „C“, „D“ a „E“ s tím, že realizace díla bude provedena za základě postupného vyzývání zhotovitele objednatelem k provedení jednotlivých částí díla v návaznosti na uvolňování finančních prostředků investorem. Podle tohoto dodatku měla být doba provedení jednotlivých částí díla a termín vyzvání zhotovitele k provedení jednotlivých částí díla stanoveny vždy dodatkem ke smlouvě;
4) fakturou č. FV0200010 z 5. dubna 2002 vyúčtovala žalobkyně úpadkyni za provedené práce 1,942.500,- Kč, která zahrnuje i 5% daň z přidané hodnoty ve výši 97.125,- Kč, fakturou č. FV0200031 z 11. června 2002 vyúčtovala částku 974.620,- Kč, z toho 5% daň z přidané hodnoty činí 48.731,- Kč a fakturou č. FV0200041 z 19. srpna 2002 účtovala zálohu na zakoupený materiál ve výši 1,498.260,- Kč. Ve zjišťovacích protokolech č. 1, 2 a 3, podle nichž byly jednotlivé faktury vystaveny, byl objem prací a dodávek odsouhlasen žalobkyní i úpadkyní;
5) dopisem z 1. října 2002 žalobkyně požádala úpadkyni o uvolnění pozastávek podle smlouvy z faktur č. FV0200010 a FV0200031 ve výši 145.856,- Kč;
6) úpadkyně uhradila žalobkyni 29. července 2002 částku 974.620,- Kč a 28. května 2002 částku 1,942.500,- Kč;
7) na majetek úpadkyně byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 18. prosince 2002, č. j. 45 K 16/2001-224, konkurs. Žalobkyně do konkursu přihlásila pohledávku ve výši 1,661.684 Kč, zahrnující částku 145.856,- Kč, 1,498.260,- Kč a úrok z prodlení 17.568,- Kč za prodlení s úhradou faktury č. FV0200041, kterou popřel žalovaný co do pravosti při přezkumném jednání konaném 29. září 2004.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ohledně částky 1,498.260,- Kč a úroku z prodlení ve výši 17.568,- Kč nelze žalobě vyhovět pro nesoulad přihlášky se žalobou, protože v konkursu byla přihlášena pohledávka z titulu nezaplacené faktury č. FV0200041, kterou byl úpadkyni vyúčtován materiál zakoupený k realizaci části „B“ díla, kdežto žalobou se žalobkyně domáhá určení pravosti pohledávky z titulu náhrady škody vzniklé nákupem materiálu. Částku 145.856,- Kč úpadkyně žalobkyni již uhradila.
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně změnil a určil pravost pohledávky žalobkyně za úpadkyní ve výši 145.856,- Kč jako pohledávky druhé třídy, jinak rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení.
Odvolací soud opakoval důkaz smlouvou, dodatkem ke smlouvě, zjišťovacím protokolem č. 3 z 19. srpna 2002 (dále jen „zjišťovací protokol“), fakturami č. FV0200031 a č. FV 0200010 a zjistil, že účastnice smlouvy si dohodly cenu díla, k níž vždy bude připočtena daň z přidané hodnoty podle zákona. Dodatkem ke smlouvě bylo dílo rozděleno na pět částí, z toho za část „A“ díla byla cena dohodnuta ve výši 2,917.120,- Kč bez daně z přidané hodnoty. Ve zjišťovacím protokole smluvní strany odsouhlasily, že byla dokončena dodávka a montáž opláštění podle smlouvy, že žalobkyně vystavila fakturu na dohodnutou cenu 2,917.120,- Kč a že tato cena byla úpadkyní zaplacena, takže k doplacení zbývá 145.856,- Kč.
Na základě těchto důkazů a dokladů o zaplacení částek vyúčtovaných žalobkyní fakturami č. FV0200010 a FV0200031 dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně dohodnutou cenu za část „A“ díla vyúčtovala podle smlouvy po jejím předání, bez dohodnuté daně z přidané hodnoty a úpadkyně ji zaplatila rovněž bez daně z přidané hodnoty. Žalobkyně má proto nárok na doplacení částky 145.856,- Kč, která se stala splatnou nejpozději dnem prohlášení konkursu, a ohledně této částky je žaloba o určení pravosti pohledávky důvodná.
Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a co do důvodů na ustanovení §241a odst. 2 písm. b) a §241a odst. 3 o. s. ř.
Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně interpretoval faktury č. FV0200010 a FV0200031 a nezohlednil jeho vyjádření před soudem prvního stupně a vyjádření k odvolání, že sporná částka není neuhrazená 5% daň z přidané hodnoty, ale tzv. zádržné, jež bylo v článku VI. bodu 6.4. smlouvy jen shodou okolností dohodnuto ve stejné výši jako daň z přidané hodnoty, tedy ve výši 5 %. Podrobnou interpretací obou faktur argumentuje ve prospěch názoru, že sporná částka představuje právě ono tzv. zádržné ve výši 5 %, nikoliv 5% daň z přidané hodnoty, která byla úpadkyní řádně uhrazena. Na každé z těchto faktur je uvedeno, že zádržné činí 5 %. Žalobkyně v řízení „nepožadovala úhradu tohoto zádržného“, neboť ze smlouvy plyne, že zádržné uhradí objednatel až po předání řádně dokončeného díla. Skutečnost, že dílo bylo řádně předáno, žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, protože k předání díla zřejmě nikdy nedošlo. Závěry odvolacího soudu tak vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Pro případ, že odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na toto zádržné podle smlouvy, pak provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by jí do dne prohlášení konkursu tento nárok vznikl.
Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v dovoláním napadené části zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, podle něhož částka 145.856,- Kč představuje 5% daň z přidané hodnoty z částek vyúčtovaných fakturami č. FV0200010 a č. FV0200031 za provedení části „A“ díla, kterou úpadkyně dosud neuhradila, přestože ve smlouvě bylo ujednáno, že k dohodnuté ceně bude připočtena daň z přidané hodnoty podle zákona, a na blíže neodůvodněném závěru, že pohledávka žalobkyně se stala splatnou nejpozději dnem prohlášení konkursu.
K tomu Nejvyšší soud uvádí, že podle skutkových zjištění soudu prvního stupně bylo v článku VI. bodu 6.4. smlouvy dohodnuto, že objednatel uhradí veškeré faktury zhotovitele až do výše 95 % fakturované částky a zbylých 5 % na základě konečné faktury do 35 dnů ode dne převzetí díla při bezvadném plnění nebo ve stejné lhůtě ode dne odstranění vad a nedodělků podle protokolu o předání a převzetí díla. Toto smluvní ujednání nebylo změněno či doplněno ani dodatkem ke smlouvě, když jím byly doplněny pouze články II. a V. smlouvy. Obě faktury - č. FV0200010 a č. FV0200031 - vystavené po uzavření dodatku ke smlouvě také obsahují poznámku o tom, že zádržné představuje 5 %. Jak vyplývá z částek obsažených v obou uvedených fakturách, těchto 5 % nebylo vyúčtováno. Skutečnost, že oněch 5 % je shodou okolností stejná částka, jakou představuje daň z přidané hodnoty, není pro posouzení věci rozhodná. Rozhodné je to, že žalobkyně v souladu s článkem VI. bodem 6.4. smlouvy vyúčtovala cenu provedených prací a dodávek sníženou o 5 % a úpadkyně oněch vyúčtovaných 95 % uhradila. Přihlásila-li žalobkyně do konkursu pohledávku ve výši 145.856,- Kč představující zbývajících 5 % ceny provedených prací a dodávek a domáhá-li se určení pravosti této pohledávky, jak vyplývá z přihlášky pohledávky do konkursu a ze žaloby, měl se soud zabývat zjištěním, zda podmínky dohodnuté ve smlouvě pro vznik práva na zaplacení těchto zbývajících 5 % ceny části „A“ díla, byly splněny.
Nezabýval-li se odvolací soud zjištěním, zda podmínky dohodnuté ve smlouvě pro vznik práva na úhradu pozastávek byly splněny, je jeho právní posouzení neúplné a tím i nesprávné.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu - v dovoláním napadeném rozsahu - podle ustanovení §243b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2010
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu