ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.282.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 282/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky M. F ., zastoupené JUDr. Martou Fedorkovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Mostecká 290, PSČ 501 96, za účasti A.Š ., zastoupené JUDr. Milanem Wachtlem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Masarykovo nám. 628/A, PSČ 500 02, o určení členství v družstvu a práva nájmu k družstevnímu bytu, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 316/99, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. června 2007, č. j. 21 Co 264/2007-224, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. června 2007, č. j. 21 Co 264/2007-224 a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 24. listopadu 2006, č. j. 17 C 316/99-199, se zrušují a věc se postupuje Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu věcně příslušnému k řízení v prvním stupni.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek ze dne 24. listopadu 2006, č. j. 17 C 316/99-199, kterým Okresní soud v Hradci Králové určil, že navrhovatelka je členkou Stavebního bytového družstva Hradec Králové, identifikační číslo 00 04 41 30 (dále jen „družstvo“) a „výlučnou“ nájemkyní bytu o velikosti 3+1 s příslušenstvím (dále jen „byt“) v domě v H.u. v H. K. tak, že návrh zamítl (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).
Odvolací soud uzavřel, že s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu je na „straně žalované nedostatečná pasivní legitimace“. Navrhovatelka by se totiž musela domáhat určení, že je členkou družstva a nájemkyní bytu návrhem, který by směřoval proti všem subjektům, jejichž práva mohou být takovým určením dotčena, a které jí toto právo upírají. Nesměřuje-li návrh též proti družstvu, za jehož členku se navrhovatelka považuje a o němž tvrdí, že je vlastníkem bytu, pak ani rozsudek, jímž by návrhu bylo vyhověno, není pro družstvo, nebylo-li účastníkem řízení, závazný s ohledem na ustanovení §159 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a namítajíc, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.
Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že účastníkem řízení na straně žalované by mělo být i družstvo, a namítá, že pokud „byt byl jednou převeden do vlastnictví jiné osoby, nemá již koho žalovat a jednou provždy jí zůstane zapovězeno domáhat se ochrany jejích práv.“ Zdůrazňuje, že A. Š. nabyla vlastnické právo k bytu od nevlastníka, její vlastnické právo k bytu tedy „neexistuje a…. nemůže bránit její žalobě.“ V té souvislosti poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 592/2003 (jde o rozsudek ze dne 19. února 2004) a sp. zn. 29 Odo 1094/2004 (rozsudek ze dne 29. listopadu 2006 uveřejněný pod číslem 89/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
A. Š.považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítnout, případně zamítnout.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval zjištěním, zda v řízení nedošlo k vadám uvedeným v ustanovení §242 odst. 3 o. s. ř., které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny, a shledal, že řízení je postiženo vadou, protože ve věci bylo rozhodnuto věcně nepříslušným soudem prvního stupně a odvolací soud tuto vadu neodstranil.
S ohledem na dobu zahájení řízení (26. listopadu 1999) a ustanovení části dvanácté, hlavy I bodu 2. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon č. 30/2000 Sb.“), je pro posouzení věcné příslušnosti rozhodné ustanovení §9 odst. 1 a odst. 3 písm. c) podpísm. aa) o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2000.
Podle ustanovení §9 odst. 1 o. s. ř. k řízení v prvním stupni jsou zásadně příslušné okresní soudy.
Z ustanovení §9 odst. 3 písm. c) podpísm. aa) o. s. ř. vyplývá, že krajské soudy rozhodují dále jako soudy prvního stupně ve věcech obchodních bez zřetele na to, že nejde o obchody ve smyslu písm. a) či b), spory z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) a vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena).
Podle citovaného ustanovení je jako soud prvního stupně ve věcech obchodních ve sporech z právních vztahů mezi družstvem a jeho členem, jakož i mezi členy navzájem, jde-li o vztah ze smlouvy, kterou se převádí členská práva a povinnosti v družstvu, věcně příslušný krajský soud. V daném případě je předmětem sporu určení, že navrhovatelka je členkou družstva a nájemkyní (družstevního) bytu, a tento požadavek na určení opírá o dohodu o převodu členských práv a povinností v družstvu.. Jde tedy o spor, k jehož projednání je dána podle ustanovení §9 odst. 3 písm. c) pod písm. aa) o. s. ř. věcná příslušnost krajského soudu jako soudu prvního stupně ve věcech obchodních, jímž je podle ustanovení §85 odst. 1 a §85a o. s. ř. Krajský soud v Hradci Králové.
Podle ustanovení §103 o. s. ř. kdykoliv za řízení soud přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je i věcná příslušnost soudu.
Podle ustanovení §219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně, rozhodl-li věcně nepříslušný soud, a věc postoupí soudu věcně příslušnému podle ustanovení §221 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Okresní soud v Hradci Králové, který ve věci jednal a rozhodl jako soud prvního stupně, není soudem věcně příslušným k projednání a rozhodnutí ve sporu, neboť jde o věc náležející do věcné příslušnosti krajského soudu jako soudu prvního stupně ve věcech obchodních. Odvolací soud měl proto postupovat podle ustanovení §219a odst. 1 písm. a) a §221 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a pokud tak neučinil a rozhodl o odvolání meritorně, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Důsledkem tohoto závěru je rozhodnutí o zrušení rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně a postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu věcně i místně příslušnému podle ustanovení §243b odst. 3 o. s. ř.
Řízení, v němž jde o určení členství v bytovém družstvu na základě dohody o převodu členských práv a povinností v družstvu, je podle ustanovení části dvanácté hlavy I bodu 1. zákona č. 30/2000 Sb., od 1. ledna 2001 řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle ustanovení §200e odst. 1 a odst. 3 o. s. ř., v němž se rozhoduje usnesením. Proto také dovolací soud rozhodl ve věci usnesením.
V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. března 2010
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu