ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.4632.2008.1
sp. zn. 29 Cdo 4632/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně ADW plus, s. r. o., se sídlem v Madoňovicích 118, PSČ 675 32, identifikační číslo 25 30 56 38, proti žalovanému D. P., zastoupenému Mgr. R. P., advokátem, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 48 Cm 144/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. března 2008, č. j. 5 Cmo 148/2008 – 160, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odvolací soud rozhodl, že v řízení bude namísto s dosavadní žalobkyní pokračováno se společností ADW Bio, a. s., se sídlem v Krahulově 76, identifikační číslo 63 07 89 11, jako s novou žalobkyní.
V odůvodnění usnesení uvedl, že z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 23964 se podává, že žalobkyně byla dne 1. února 2008 vymazána z obchodního rejstříku z důvodu sloučení se společností ADW Bio, a. s.
Tím shledal odvolací soud za osvědčené, že ke dni 1. února 2008 žalobkyně podle §68 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) zanikla a tudíž ztratila způsobilost být účastnicí řízení. Podle §69a odst. 1 obch. zák. její práva a povinnosti přešly na společnost ADW Bio, a. s.
Proto odvolací soud podle §107 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl, jak se uvádí ve výroku jeho rozhodnutí.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. Namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatel se domnívá, že odvolací soud v napadeném usnesení rozhodl v rozporu se zákonem, když pouze konstatoval, že původní žalobkyně byla ke dne 1. února 2008 vymazána z obchodního rejstříku z důvodu sloučení se společností ADW Bio, a. s. Soud sice podle dovolatele správně konstatoval, že žalobkyně přestala ke dni 1. února 2008 existovat jako subjekt práva, ale soudní řízení nezastavil. Dovolatel dovozuje, že k závěru, že práva a povinnosti zaniklé žalobkyně přešla na společnost ADW Bio, a. s. nepostačuje pouze výpis z obchodního rejstříku, ale tato společnost musí prokázat, že je právním nástupcem původní žalobkyně (např. smlouvou o sloučení). Z pouhého výpisu z obchodního rejstříku tak dle mínění dovolatele lze dnes pouze nezvratně prokázat, že žalobkyně „neexistuje a není zde zapsána“. K soudnímu sporu tak není podle dovolatele „nikdo aktivně legitimován“.
Proto dovolatel navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle §239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.; není však důvodné.
Podle ustanovení §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3).
V případech, kdy původní žalobce po zahájení řízení ztratí způsobilost být účastníkem řízení (§19 o. s. ř.), nastává situace předvídaná ustanovením §107 o. s. ř. a povinností soudu je posoudit, zda v řízení může pokračovat, a pokud ano, rozhodnout o tom, s kým bude v řízení pokračováno. K objasnění otázky, kdo je procesním nástupcem zaniklého účastníka ohledně práv a povinností, o něž v řízení jde, soud provede, a to z úřední povinnosti, potřebná šetření; protože jde o postup soudu v řízení (a nikoli o dokazování o skutkovém stavu věci), soud přitom není vázán případnými návrhy účastníků o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, ani navrhovanými prostředky ke zjištění tohoto procesního nástupce. Jestliže odvolací soud, zkoumaje, zda jsou splněny podmínky řízení, zjistil, že žalobkyně zanikla výmazem z obchodního rejstříku, a na základě šetření okolností shora popsaným způsobem prověřil podmínky procesního nástupnictví, přičemž s odkazem na výpis z obchodního rejstříku dospěl k závěru, že v řízení lze pokračovat a rozhodl o tom, s kým bude v řízení pokračováno, nelze jeho postupu ničeho vytknout (srov. mutatis mutandis závěry dovolacího soudu v usnesení ze dne 25. srpna 2004, sp. zn. 29 Odo 311/2004).
K tomu je třeba dodat, že obchodní rejstřík je veřejný seznam, ohledně kterého platí, není-li prokázán opak, že údaje v něm uvedené jsou správné, platné a úplné. Ostatně sám dovolatel – zcela nelogicky – na jedné straně uznává, že zápis v obchodním rejstříku je dostatečným důkazem o tom, že původní žalobkyně zanikla, na druhé straně však nepřikládá stejnou váhu zápisu v obchodním rejstříku o tom, že se její právní nástupkyní stala společnost ADW Bio, a. s.
Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud, dovolání podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. března 2010
doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu