ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.724.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 724/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce MUDr. J. Z. , zastoupeného JUDr. Boženou Konvalinkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 1368/26, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 59 K 38/99, o procesním nástupnictví na straně konkursního věřitele, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. července 2008, č. j. 2 Ko 160/2008-653, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 31. března 2008, č. j. 59 K 38/99-48 (věřitel č. 12), rozhodl Městský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) o tom, že na místo dosavadního konkursního věřitele České republiky - Ministerstva financí, vstupuje do řízení ohledně pohledávek v celkové výši 8.932.776,67 Kč jako konkursní věřitel společnost RN CONSULTING s. r. o. (dále též jen „společnost R“).
Konkursní soud poukázal na to, že Česká republika - Ministerstvo financí se stala konkursním věřitelem na základě usnesení konkursního soudu ze dne 11. února 2008, č. j. 59 K 38/99-40, které nabylo právní moci dne 7. března 2008. Dále uvedl, že návrh na vydání rozhodnutí podle §107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) podala Česká republika - Ministerstvo financí dne 6. března 2008, na základě skutečnosti, že pohledávku postoupila společnosti R smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. července 2005 (dále též jen „postupní smlouva“). Společnost R s návrhem souhlasila 7. března 2003.
Za této situace dospěl konkursní soud k závěru, že byly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí dle §66a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) a §107a o. s. ř.
K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu.
Odvolací soud uzavřel, že návrh České republiky - Ministerstva financí na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., datovaný 6. března 2008, došel soudu 7. března 2008, kdy se Česká republika - Ministerstvo financí stala účastníkem konkursu. K návrhu připojila listinu (postupní smlouvu), s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práv nebo povinností účastníka řízení, o něž v řízení jde, a nabyvatel práva s tímto návrhem souhlasil. Proto konkursní soud nepochybil, jestliže návrhu vyhověl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání, namítaje, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.
Konkrétně dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že rozhodl o návrhu České republiky - Ministerstva financí na základě jejího podání ze dne 6. března 2008. V té době však Česká republika - Ministerstvo financí ještě nebyla účastníkem konkursního řízení (tím se stala až 7. března 2008).
Potud dovolatel odkazuje i na závěry obsažené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 1357/2004 (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. května 2006, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Správce konkursní podstaty ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout podle §243b o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné, maje pohledávky za postoupené v souladu s ustanovením §107a o. s. ř.
Společnost R ve vyjádření navrhuje dovolání zamítnout, akcentujíc, že návrh na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. došel soudu 7. března 2008, kdy již Česká republika - Ministerstvo financí byla účastníkem řízení a téhož dne dala společnost R souhlas se svým vstupem do řízení.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Dovolání v této věci je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř., není však důvodné.
Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.), nejsou dovoláním namítány a ze spisu se nepodávají, Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §107a o. s. ř., má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2). Ustanovení §107 odst. 4 platí obdobně (odstavec 3).
Ustanovení §107a o. s. ř. je v konkursním řízení přiměřeně aplikovatelné (§66a odst. 1 ZKV, ve znění účinném do 31. prosince 2007) způsobem popsaným v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. „Žalobcem“ se v daném kontextu rozumí stávající konkursní věřitel a „žalobou“ přihláška pohledávky do konkursu.
V usnesení uveřejněném pod číslem 64/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na které odkazuje, pak Nejvyšší soud uzavřel, že vyhoví-li soud podle §107a odst. 2 o. s. ř. usnesením návrhu na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka, stává se osoba, jejíž vstup do řízení je takto navržen, účastníkem řízení až právní mocí takového usnesení.
Ze spisu je patrno, že návrh České republiky - Ministerstva financí, na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., datovaný 6. března 2008, byl podán u konkursního soudu osobně dne 7. března 2008 (srov. č. l. 45 až 47 přihláškového spisu č. v. 12).
Návrh na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., je účinný vůči soudu (potud, že je o něm povinen rozhodnout) jakmile mu dojde. K tomuto okamžiku také musí být nejpozději splněna podmínka, aby šlo o návrh k tomu oprávněné osoby (ve sporném řízení je touto osobou žalobce, ve druhé fázi konkursního řízení pak konkursní věřitel). Z pohledu těchto zásad pak není podstatné, že Česká republika - Ministerstvo financí sepsala návrh na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř. v době (6. března 2008), kdy ještě nebyla účastníkem řízení (konkursním věřitelem v rozsahu pohledávky, jíž se návrh týkal, se stala až 7. března 2008, kdy nabylo právní moci předchozí rozhodnutí konkursního soudu o návrhu dle §107a o. s. ř.), nýbrž to, že účinek spojený s tímto návrhem (popsaný výše) nastal (až) dnem, kdy návrh došel konkursnímu soudu, tedy 7. března 2008, kdy již Česká republika - Ministerstvo financí účastníkem řízení (konkursním věřitelem) byla.
Obecně řečeno, jestliže návrh na vydání rozhodnutí podle §107a o. s. ř., došel soudu v době, kdy osoba, která jej podala, již byla účastníkem řízení k takovému návrhu oprávněným, není překážkou pro to, aby soud takovému návrhu vyhověl, skutečnost, že v době sepisu návrhu tato osoba ještě účastníkem řízení nebyla.
Právní posouzení věci odvolacím soudem je tudíž správné a dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. dán není. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu