ECLI:CZ:NS:2010:29.CDO.735.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 735/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně CHANDANNE LIMITED , se sídlem Tortola, Road Town, P.O.BOX 3152, British Virgin Islands, zastoupené JUDr. Alešem Rozehnalem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 12, PSČ 110 00, proti žalovanému L. F., zastoupenému Mgr. Martinem Schimmerem, advokátem, se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Křenova 438/7, PSČ 162 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 104/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. října 2008, č. j. 9 Cmo 373/2008-174, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 8. července 2008, č. j. 53 Cm 104/2005-149, jímž Městský soud v Praze zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 30. května 2005, č. j. 53 Sm 100/2005-7, kterým původně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 840.000,- Kč a náhradu nákladů řízení.
Odvolací soud – předesílaje, že žalovaný v průběhu řízení odstranil vadu námitek spočívající v absenci jejich podpisu, přičemž účinky spojené s včas podanými námitkami tím nebyly dotčeny – přitakal soudu prvního stupně v závěru, že žalovaný se ubránil námitkou nesprávně vyplněné blankosměnky (co do údaje směnečné sumy) povinnosti uložené mu směnečným platebním rozkazem, když „závazek z leasingové smlouvy, směnkou zajištěný, zanikl“.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítajíc, že je dán dovolací důvod uvedený v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Podle dovolatelky musí být námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu datovány a podepsány, dodatečně pak již tuto vadu zhojit nelze. Není-li „návrh“ podepsán, „jde o nedostatek podmínky řízení a řízení musí být zastaveno“. Podepsal-li tedy žalovaný v posuzovaném případě námitky až 15. dubna 2008, nepodal námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu včas, když teprve dnem podpisu námitek se stal tento „procesně-právní úkon perfektní“.
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření navrhuje dovolání jako nepřípustné odmítnout, neshledávaje napadené rozhodnutí zásadně právně významným, popř. zamítnout, maje závěry rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné.
Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neshledal Nejvyšší soud přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130).
Z pohledu dovolatelkou uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.) však na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu usuzovat nelze.
Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 17/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého nedostatek podmínky řízení a vada žaloby jsou navzájem nezaměnitelnými pojmy procesního práva, samostatně upravenými, které mají odlišné právní důsledky a s nimiž se pojí i rozdílné reakce soudu. V řadě svých dalších rozhodnutí pak Nejvyšší soud vysvětlil, že podpis patří mezi obecné náležitosti, které musí obsahovat každé podání adresované soudu (srov. ustanovení §42 odst. 4 o. s. ř.), přičemž nedostatek podpisu je vadou podání, jež je odstranitelná postupem podle ustanovení §43 o. s. ř. (srov. např. usnesení ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. 20 Cdo 298/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2000, pod číslem 16, nebo usnesení ze dne 28. března 2002, sp. zn. 20 Cdo 2409/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2002, pod číslem 84).
Soudní praxe je konečně jednotná i v závěru, podle kterého zhojí-li žalobce na základě výzvy soudu podle §43 o. s. ř. nebo i z vlastní iniciativy vady žaloby bránící jejímu projednání, připínají se veškeré účinky, jež zákon spojuje s podáním žaloby, již ke dni, kdy soudu došla původní (vadná) žaloba (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2004, sp. zn. 29 Odo 84/2002, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, č. 9, ročník 2004, pod číslem 182).
Jakkoli výše uvedené závěry nebyly výslovně učiněny při výkladu ustanovení §175 o. s. ř. (upravujícího zkrácené směnečné a šekové rozkazní řízení), je zcela zřejmé, že se v plném rozsahu uplatní také v případě včas podaných a odůvodněných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu.
Jelikož dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalovanému nahradila náklady dovolacího řízení v celkové výši 10.300,- Kč, sestávající z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni, jež podle §3 odst. 1 bodu 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. činí 10.000,- Kč a z náhrady hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání).
Rozhodné znění občanského soudního řádu se podává z bodu 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 24. srpna 2010
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu