ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.882.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 882/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. srpna 2010 v řízení o dovolání podaném obviněným P. P. , o návrhu předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 na odložení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 3 T 65/2009, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 61 To 143/2010, takto:
Návrh předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 na odložení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 3 T 65/2009, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 61 To 143/2010 podle §265h odst. 3 tr. ř., se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. února 2010, sp. zn. 3 T 65/2009 byl obviněný P. P. uznán vinným pod bodem 1) trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, dále jen tr. zák.) a pod bodem 2) trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán v citovaném rozsudku. Za výše uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání třiceti měsíců, za současného vyslovení dohledu v rozsahu stanoveném trestním zákonem. Dále mu bylo uloženo, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil poškozené Telefónica O2 Czech Republic, a. s., se sídlem Z. B., P. Podle §49 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou roků. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
O odvolání P. P. rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 61 To 143/2010 ze dne 27. 4. 2010 tak, že je podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti výše citovanému rozhodnutí odvolacího soudu (a rozsudku soudu prvního stupně) podal P. P. dovolání, a to do všech jeho výroků. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Současně s tím obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) odložil, případně přerušil výkon trestu pravomocně uloženého výše citovanými rozhodnutími.
Předseda senátu Okresního soudu pro Prahu 5, kde obviněný podal dovolání podle §265e odst. 1 tr. ř., předložil dne 15. 7. 2010 Nejvyššímu soudu toto dovolání spolu se spisem a vlastním návrhem na odložení výkonu rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. ř. Tento návrh předseda senátu odůvodnil skutečností, že ve vztahu ke skutku uvedenému pod bodem II. výroku rozsudku soudu prvního stupně právně kvalifikovanému jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c/ tr. zák., vznesl obviněný námitku nesprávného posouzení nabytí právní moci rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ukládající obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, kterou soud posoudil jako otázku předběžnou, když podle předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 se nejedná o otázku právně zcela jednoznačnou, protože po nabytí právní moci výše citovaného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 tuto otázku odlišně posoudilo Ministerstvo dopravy jako orgán rozhodující o odvolání obviněného ve správním řízení.
Nejvyšší soud tedy ještě před rozhodnutím o samotném dovolání obviněného P. P. posoudil návrh předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o jeho návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů.
Na tomto místě je nutné uvést, že k tomu, aby bylo možné takovému návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty a obsah napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud v daném případě neshledal, že by uvedené podmínky pro vyhovění návrhu byly v této fázi řízení naplněny. Rozhodnutí Ministerstva dopravy ohledně zastavení řízení s poukazem na uplynutí prekluzivní lhůty dnem 18. 8. 2009 se jeví jako přinejmenším neadekvátní, když ze spisového materiálu jasně vyplývá, že rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy sp. zn. S-MHMP 442013/2008 Hod/Tou, č. j. MHMP 267100/2009/Tou ukládající obviněnému trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, bylo P. P. doručeno fikcí dnem 22. 4. 2009 (což také soud prvního stupně s poukazem na příslušnou judikaturu řádně zdůvodnil), avšak nejpozději (a to již bez jakýchkoli pochyb) dnem 7. 7. 2009, kdy mu bylo osobně předáno, což vyplývá i ze skutečnosti, že proti tomuto rozhodnutí podal dne 9. 7. 2009 odvolání. K uplynutí prekluzivní lhůty, tak jak je uvedeno v rozhodnutí Ministerstva dopravy, tedy za daných okolností nemohlo dojít. K rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 18. 5. 2010 nelze též přihlížet zejména i proto, že bylo zcela jednoznačně vydáno poté, co nabylo právní moci citované rozhodnutí soudu prvního stupně (27. 4. 2010), které se otázkou posouzení nabytí právní moci příslušného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy zabývalo a o této otázce bylo tímto rozhodnutím pravomocně rozhodnuto. Dovolací soud tedy považuje tuto otázku za právně zcela jednoznačnou, když k rozhodnutí Ministerstva dopravy v dané věci za daných okolností nelze přihlížet.
Z výše uvedených důvodů proto Nejvyšší soud podle §265h odst. 3 tr. ř. zamítl návrh předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 5 na odložení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 2. 2010, sp. zn. 3 T 65/2009, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 61 To 143/2010 podle §265h odst. 3 tr. ř., když k takovémuto odložení neshledal zákonných důvodů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. srpna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka