ECLI:CZ:NS:2010:3.TDO.928.2010.1
sp. zn. 3 Tdo 928/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. srpna 2010 o dovolání podaném M. J., proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 12 To 95/2010 ze dne 17. 3. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 26 T 199/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně sp. zn. 26 T 199/2009 ze dne 26. 1. 2010 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen také trest zákazu pobytu v okrese Kladno na dobu tří let a bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podal M. J. odvolání, o které rozhodl Krajský soud v Praze usnesením sp. zn. 12 To 95/2010 ze dne 17. 3. 2010 tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil pouze v části výroku týkajícího se trestu zákazu pobytu.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. J. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l ) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že závěry o jím spáchaném trestném činu soudy dovodily pouze z výpovědí poškozených, které zejména stran výše způsobené škody jsou nevěrohodné. Především však nebyl prokázán jeho úmysl se obohatit uvedením jiného v omyl, když v případě převzetí finančních částek nevěděl, že tyto nebude schopen vrátit. S poškozenými měl přátelské vztahy a nelze nijak dovodit, že tyto navazoval s úmyslem od nich vylákat peníze. Pokud vystupoval pod vymyšlenou identitou, lze to považovat za společensky nepřijatelné, avšak nešlo o uvádění v omyl ve smyslu trestného činu podvodu, když neexistuje ani příčinná souvislost mezi uváděním těchto nepravdivých skutečností a případným předáním finančních částek. Poškozené takto měly uplatnit své nároky (a řádně je prokázat) v řízení občanskoprávním. Svým jednáním proto nenaplnil skutkovou podstatu předmětného trestného činu a měl být obžaloby zproštěn. Proto navrhl, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání byl soudem prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 16. 6. 2010. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyšší státní zástupkyně k podanému dovolání ani žádný jiný přípis, jímž by deklarovala svůj zájem využít práva vyjádřit se k dovolání obviněného či práva vyplývajícího z ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyšší státní zástupkyně k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyšší státní zástupkyně není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich podkladě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedeném v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Předmětný dovolací důvod tak míří na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci, anebo již v předcházejícím řízení byl dán některý ze shora uvedených dovolacích důvodů. V dané věci však o prvou alternativu tohoto dovolacího důvodu zjevně nejde, neboť soud druhého stupně konal odvolací řízení a o podaném opravném prostředku (odvolání) rozhodl usnesením, které přijal ve veřejném zasedání po provedeném přezkumu věci. Současně se nejedná ani o druhou alternativu uvedeného dovolacího důvodu, neboť v takovém případě by v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí musel být dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., což znamená, že v posuzované věci by předchozí řízení muselo být zatíženo hmotně právními vadami, jež by svou povahou odpovídaly obsahu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na které dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku odkazuje a na které dovolací soud reaguje v další části tohoto svého rozhodnutí (uvedeno níže).
V dané věci dovolatel namítl, že soudy jeho vinu předmětným trestným činem založily na nevěrohodných výpovědích jednotlivých poškozených s tím, že navíc nebyl prokázán jeho podvodný úmysl a příčinná souvislost mezi jeho jednáním a způsobeným následkem (vznikem škody). K výpovědím jednotlivých poškozených přitom lze uvést, že ty byly učiněny nezávisle na sobě a zjevně z nich plyne, že dovolatel vůči nim jednal obdobně podvodným způsobem, kdy v nich vzbuzoval falešná zdání, přičemž i údaje o jednotlivých (vylákaných) finančních částkách korespondují s výpověďmi poškozených. Současně také soudy potřebným způsobem vysvětlily drobné nesrovnalosti ve výpovědích poškozených s oprávněným závěrem, že šlo o rozpory bagatelního rázu, které nijak věrohodnost výpovědí poškozených nemohly ohrozit. Taková námitka je tedy tzv. skutkovou, postrádající právní relevanci. Za právně relevantní však lze mít námitku namítající absenci úmyslného zavinění dovolatele, stejně jako nepřítomnost příčinné souvislosti mezi jednáním dovolatele a vzniklým následkem. V této souvislosti však z učiněných skutkových zjištění zjevně vyplývá, že dovolatel postupně a v časové návaznosti uvedl jednotlivé poškozené v omyl a pod zjevně nepravdivými záminkami od nich získal označené finanční částky. Přitom je nepochybné, že dobře věděl, že požadované finanční částky neslouží účelu, který poškozeným uváděl, stejně jako to, že je nevrátí a nebude toho ani schopen. Uvedenou námitkou se přitom již zabývaly oba soudy, které také podrobně popsaly v důvodech svých rozhodnutí, jakým způsobem byl podvodný úmysl dovolatele zjištěn a prokázán. Stejně tak není dána nejmenší pochybnost o tom, že mezi podvodným jednáním dovolatele a vznikem způsobené (správně zjištěné) škody je příčinná souvislost. Z uvedeného je zjevné, že námitky dovolatele z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou zjevně neopodstatněné a nelze tak mít v této souvislosti za důvodně uplatněný ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v některé z jeho alternativ.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. srpna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka