Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.02.2010, sp. zn. 30 Cdo 1459/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1459.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1459.2008.1
sp. zn. 30 Cdo 1459/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka a ve věci žalobce Ing. J. P., zastoupeného advokátem, proti žalované M., a.s., zastoupené advokátkou, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 51/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2007, č.j. 1 Co 215/2007-110, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.819,50,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky se sídlem v P. 2, K. 5. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení §243c odst. 2 tím není dotčeno. Dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2007, č.j. 1 Co 215/2007-110, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2007, č.j. 37 C 51/2006-82, jímž byla zamítnuta žaloba na ochranu osobnosti v podobě ve výroku uvedené a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně změněn způsobem ve výroku uvedeným, a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst.1 písm.c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. právní názor vyjádřený například v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2005, sp. zn. 30 Cdo 1872/2004, uveřejněném v časopise Soudní rozhledy, číslo sešitu 11, ročník 2005, str. 413, v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 29, ročník 2009 a v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.11.2006, sp. zn. 30 Cdo 2919/2006) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, občanský soudní řád nepřipouští (srov. §236 až §239 o.s.ř., a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, roč. 2003). Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, je žalobce povinen ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. nahradit žalované náklady, které v dovolacím řízení vynaložila. Žalovaná vynaložila v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem v souvislosti s vyjádřením k dovolání. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1.1.2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1.1.2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. vyhláškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. a č. 277/2006 Sb. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení §6 odst. 1 písm. b/, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, a §18 odst. 1) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci žalovanou náleží odměna ve výši 3.750,- Kč a paušální částka náhrad ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3, §11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb. a č. 276/2006 Sb.), vše zvýšené o 19% DPH v částce 769,50,- Kč. Celkovou částku 4.819,50,- Kč je žalobce povinen zaplatit v zákonné lhůtě (§160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalovanou v dovolacím řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 2.února 2010 JUDr. Karel Podolka,v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/02/2010
Spisová značka:30 Cdo 1459/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.1459.2008.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09