Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. 30 Cdo 2576/2009 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.2576.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.2576.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 2576/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Vrchy ve věci I. M., (dále jen „umístěný“), zastoupeného JUDr. Ladislavem Piterkou, advokátem se sídlem v Ostravě-Výškovicích, Výškovická 172, adresa pro doručování Ostrava-Vítkovice, Ruská 2887/101, o vyslovení přípustnosti převzetí a držení v ústavu zdravotnické péče, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 15 L 226/2008, o dovolání umístěného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. dubna 2008, č.j. 14 Co 122/2008-32, takto: I. Dovolání umístěného se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. dubna 2008, č.j. 14 Co 122/2008-32, potvrdil podle §219 občanského soudního řádu (dále jeno.s.ř.“) usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 7. února 2008, č.j. 15 L 226/2008-6, kterým bylo v označené věci řízení o vyslovení přípustnosti převzetí a držení v ústavu zdravotnické péče zastaveno a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud poukázal na skutečnost, z níž vyšel i soud prvního stupně, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. ledna 2008, č.j. 42 P a Nc 380/2006-106, bylo podle ustanovení §52 odst. 1 o.s.ř. nařízeno předvedení umístěného do Psychiatrické léčebny v Opavě (když před tím usnesením téhož okresního soudu ze dne 24. září 2007, č.j. 42 P a Nc 380/2006-75, bylo podle ustanovení §187 odst. 3 o.s.ř. nařízeno, aby se I. M. podrobil po dobu šesti týdnů vyšetření svého zdravotního stavu ve zdravotnickém zařízení - Psychiatrické léčebně v Opavě. Odvolací soud připomněl, že postupů podle ustanovení §191a násl. o.s.ř. proto není možno v daném případě užít, protože vyšetření umístěného v ústavu zdravotnické péče bylo nařízeno soudem. Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno umístěnému dne 16. června 2008. Dne 18. června téhož roku umístěný osobně podal prostřednictvím elektronické podatelny soudu prvního stupně dovolání proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu. Dne 14. srpna 2008 umístěný požádal, aby mu v daném řízení byl ustanoven zástupce (opatrovník) z řad advokátů. V podání zástupce umístěného ze dne 18. srpna 2008, kterým bylo dovolání doplněno, se mimo jiné poukazuje na to, že s umístěným bylo při předvedení hrubě zacházeno orgány policie, že byl pracovníky léčebny opakovaně přemlouván, aby podepsal, že je v léčebně dobrovolně; soudy obou stupňů byla věc nesprávně posouzena, přičemž byla porušena základní lidská práva dovolatele představovaná právem na spravedlivý a přiměřeně dlouhý soudní proces. Soudy nevydaly rozhodnutí o jeho převzetí a držení v psychiatrické léčebně. Dovolatel připomíná, že byl zbaven osobní svobody, brutálně proti své vůli spoután a odvlečen do psychiatrické léčebny a nebyl mu ustanoven ani opatrovník. Žádá, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II. bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou zastoupenou advokátem ve smyslu ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř., a je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř. Dovolání je v této věci přípustné podle §239 odst. 2 písm. a) o.s.ř. Dovolací soud pak usnesení Krajského soudu v Ostravě přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tyto vady se však z obsahu spisu nepodávají. Podle §187 odst. 3 o.s.ř. o zdravotním stavu vyšetřovaného vyslechne soud vždy znalce. Na návrh znalce může soud nařídit, aby vyšetřovaný byl po dobu nejvýše tří měsíců vyšetřován ve zdravotnickém zařízení, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu. Podle §191a odst. 1 o.s.ř. ústav vykonávající zdravotnickou péči (dále jen "ústav"), ve kterém jsou umísťovány osoby z důvodů uvedených ve zvláštním předpise, je povinen oznámit do 24 hodin soudu, v jehož obvodu ústav je, převzetí každého, kdo v něm byl umístěn bez svého písemného souhlasu. Podle §191b o.s.ř. o každém, o němž je ústav povinen učinit oznámení podle §191a o.s.ř., zahájí soud, v jehož obvodu je ústav, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu, ledaže převzetí a držení nařídil soud v jiném řízení (odst. 1). Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení podle §191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů (odst. 4). Vyšetření osoby, o jejíž způsobilost k právním úkonům jde, ve zdravotnickém zařízení může soud nařídit podle ustanovení §187 odst. 3 o.s.ř. v případech, kdy je to nezbytně třeba k vyšetření jeho zdravotního stavu. Jde o mimořádně závažný zásah do osobní svobody vyšetřovaného, jehož odůvodněnost posuzuje sám soud v řízení o způsobilosti k právním úkonům na základě konkrétně zjištěných okolností případu (§187 odst. 3 o.s.ř.). Byl-li vyšetřovaný na základě usnesení soudu vydaného podle citovaného ustanovení umístěn ve zdravotnickém zařízení bez svého souhlasu, přípustnost jeho převzetí nebo držení v tomto zařízení se po stanovenou dobu postupem podle ustanovení §191a násl. o.s.ř. nepřezkoumává a postup podle §191f o.s.ř. se neuplatní. Z uvedených důvodů je zřejmé, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu [§241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř.] správné, a proto dovolací soud dovolání umístěného zamítl (§243b odst. 2 věta před středníkem o.s.ř.). Rozhodoval, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., když umístěný nemá na náhradu svých nákladů právo, přičemž ostatním v tomto řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. března 2010 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/24/2010
Spisová značka:30 Cdo 2576/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.2576.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení o způsobilosti k právním úkonům
Dotčené předpisy:§191a o. s. ř.
§243b odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:C
Podána ústavní stížnost sp. zn. III. ÚS 2075/10
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09