Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2010, sp. zn. 30 Cdo 95/2009 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.95.2009.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.95.2009.1
sp. zn. 30 Cdo 95/2009 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Pavla Vrchy ve věci J. K., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem se sídlem v Brně, Bolzanova č. 5, o zrušení rozsudku o omezení způsobilosti k právním úkonům, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 9 P 31/80, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 23. května 2008, č.j. 18 Co 21/2008-246, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Chrudimi rozsudkem ze dne 16. října 2007, č.j. 9 P 31/80-239, výrokem I. vrátil J. K. plnou způsobilost k právním úkonům, čímž změnil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkové Brodě ze dne 17. srpna 1979, č.j. 4 Nc 701/79-63, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. ledna 1980, č.j. 7 Co 436/79-83. Výrokem II. zamítl návrh jmenovaného podle ustanovení 190 občanského soudního řádu (dále jeno.s.ř.“) na zrušení rozsudku Okresního soudu v Havlíčkové Brodě ze dne 17. srpna 1979, č.j. 4 Nc 701/79-63, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. ledna 1980, č.j. 7 Co 436/79-83. Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání J. K. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 23. května 2008, č.j. 18 Co 21/2008-246, rozsudek soudu prvního stupně vyjma odvoláním nenapadeného výroku I. zrušil a řízení zastavil. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení. V souvislosti s rozhodnutím soudu prvního stupně o návrhu podle ustanovení §190 o.s.ř. odvolací soud odkázal na skutečnost, že tento návrh byl podán jmenovaným, ač o takovémto jeho návrhu bylo rozhodnuto již (též) rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 10. června 1996, č.j. P 31/80-131, kterým byl tento návrh pravomocně zamítnut (rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. února 1997). Připomněl, že pro rozhodnutí podle §190 o.s.ř. je rozhodný stav v době vydání rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům, jehož zrušení se žádá. Pokud byl takovýto návrh podán opakovaně, existuje zde překážka věci rozsouzené (§159a odst. 5 o.s.ř.), takže řízení bylo nutno zastavit (§104 odst. 1 o.s.ř.). Toto usnesení odvolacího soudu bylo navrhovateli doručeno dne 1. října 2008 a právní moci nabylo téhož dne. Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na zrušení rozsudku o způsobilosti k právním úkonům, podal navrhovatel dne 28. listopadu 2008 včasné dovolání, jehož přípustnost vyvozuje z ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Za dovolací důvody označuje předpoklady uvedené v ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 o.s.ř. Dovolatel ve velmi podrobně rozvedeném dovolání nesouhlasí především se závěrem, že v dané věci je dána překážka věci rozsouzené. Odkazuje dále na to, že byl (stejně jako celá jeho rodina) v sedmdesátých letech minulého století obětí represí totalitního režimu a byl podroben zkoumání duševního stavu. Poukazuje na úpravu obsaženou v zákoně č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, přičemž odkazuje i na judikaturu Ústavního soudu i na instrumenty mezinárodního práva. Zdůrazňuje, že ustanovení §190 o.s.ř. směřuje k tomu, aby soud měl možnost od počátku zrušit nesprávné rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům. Navrhuje proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu (případně též rozsudek soudu prvního stupně) zrušil, a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K podanému dovolání nebylo podáno vyjádření. Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a uvážil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou, která je zastoupena advokátem podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými i formálními znaky požadovanými ustanovením §241a odst. 1 o.s.ř. a je přípustné podle ustanovení §239 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Poté dovolací soud usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích přezkoumal v souladu s ustanovením §242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že toto dovolání není důvodné. Z ustanovení §242 o.s.ř. vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu podaným dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen rozsahem dovolacího návrhu, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, které však v této věci nebyly seznány. Podle §159a odst. 5 o.s.ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozsudku projednávána znovu. Citované ustanovení vymezuje překážku věci pravomocně rozsouzené (rei iudicatae), která brání tomu, aby věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Jde-li o neodstranitelnou překážku řízení, soud řízení zastaví (§104 odst. 1 o.s.ř.). O stejnou věc, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, se jedná tehdy, týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob (k tomu srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2002, sp. zn. 22 Cdo 1646/2000, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 1103). Z hlediska podmínek řízení pro zastavení řízení z důvodu překážky věci rozsouzené není třeba zabývat se s daným případem souvisejícími otázkami hmotného práva. Z tohoto hlediska je podstatná toliko totožnost účastníků řízení a předmětu řízení. Podle §190 o.s.ř. vydaný rozsudek soud zruší, jestliže se později ukáže, že pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky. Pro takové nové rozhodnutí, jímž se zcela ruší a odstraňuje původní rozhodnutí, není třeba splnění podmínek obnovy řízení (ani pokud jde o lhůty, ani pokud jde o jiné náležitosti) a může k němu dojít i bez návrhu. Tato úprava je nepochybně motivována zvláštní povahou tohoto řízení a závažnými důsledky, které má rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům pro občana. Účelem tohoto ustanovení je co nejrychleji napravit křivdu, která se někomu stala v jeho základních právech soudním rozhodnutím v rozporu s materiální pravdou. Toto ustanovení se týká případů, kdy někdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, popř. kdy někomu byla omezena způsobilost k právním úkonům, ačkoli nebyly dány podmínky k takovému opatření. Rozhodnutí podle §190 o.s.ř., jímž se původní - nesprávné - rozhodnutí zrušuje, má proto zpětnou účinnost v tom směru, že po právní moci rozsudku podle §190 o.s.ř. je třeba na takovou osobu pohlížet, jako by způsobilosti k právním úkonům nebyla nikdy zbavena, popř. v ní omezena. Předpoklady pro zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo pro omezení způsobilosti k právním úkonům vymezuje ustanovení §10 o.z. (resp. též §6 a §10 zákona č. 262/2006 Sb. - zákoník práce). V případě návrhu na zrušení rozsudku, kterým byla fyzická osoba dříve zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena, vycházejícího z ustanovení §190 o.s.ř., je proto podstatné a významné, zda zmíněné předpoklady pro takové rozhodnutí byly splněny či nikoliv. Z tohoto zorného úhlu je pak třeba posuzovat rozhodnutí ve věci 4 Nc 701/79 Okresního soudu v Havlíčkově Brodě a rozhodnutí ve věci sp.zn. 9 P 31/80 Okresního soudu v Chrudimi a návrh ve věci 9 P 31/80 Okresního soudu v Chrudimi. Proto je třeba dovodit, že usnesení odvolacího soudu je z tohoto pohledu správné. Nejvyšší soud jako soud dovolací proto podle §243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. dovolání žalobce zamítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1, §151 o.s.ř., když navrhovatel nemá na náhradu těchto nákladů nárok. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. ¨ V Brně dne 31. srpna 2010 JUDr. Pavel Pavlík, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/31/2010
Spisová značka:30 Cdo 95/2009
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:30.CDO.95.2009.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§159 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/08/2010
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 3432/10
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13